21. 5. 2015
Při posuzování a vyhodnocování časových řad vyjadřujících hodnotu výběru jednotlivých daní, si nemůžeme nepovšimnout dramatického poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob podávajících přiznání, jejímiž nejvýznamnějšími poplatníky jsou osoby samostatně výdělečně činné, drobní podnikatelé a živnostníci.
Až neuvěřitelný rozměr úbytku příjmů z jejího výběru, k němuž došlo v rozmezí 8 let, výstižně dokládá porovnání hodnoty výběru v roce 2005 a 2013. V roce 2005 se na této dani vybralo cca 27 miliard korun (26 583 mil. Kč), zatímco v roce 2013 již necelé 3 miliardy korun (2 700 mil. Kč) - oproti roku 2005 se tedy vybralo téměř desetkrát méně.
Pokles daňového výnosu o cca 20 miliard korun ovlivňuje neblaze nejen příjmy státního rozpočtu, ale následně i rozpočtové příjmy měst a obcí. Např. ze zprávy o závěrečném účtu Jablonce nad Nisou vyplývá, že ještě v roce 2010 přiteklo z inkasa daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání do městské pokladny 13 832 000 korun, v roce 2014 to bylo o mnoho méně - pouze 2 664 000 korun.
Nedobrý vývoj má své četné příčiny. V mnoha úvahách a hodnoceních se však spolehlivě se prosazující trend směřující až k nulovému daňovému výběru redukuje na konstatování, že živnostníci šidí stát na daních, že z velké části vstoupili do zóny tzv. šedé ekonomiky a nepřiznávají své příjmy. Podle mého názoru však hlavní příčina spočívá ve změně podstatných parametrů této daně, k nimž patří zavedení tzv. rovné daně, zvýšení vyměřovacího základu pojistných odvodů osob samostatně výdělečně činných při daňové neúčinností pojistných úhrad, zavedení tzv. daňových bonusů, chyby v nastavení výdajových paušálů, dále stupňující se byrokratická zátěží, odstranění daňových výhod finančního leasingu, zrušení reinvestičních odpočtů, prodloužení doby odpisování majetku, nejisté a nepřehledné právní prostředí atd., atd.
V roce 2009 Ministerstvo financí České republiky zamýšlelo rozšířit využitelnost tzv. paušální daně, která by zjednodušila a stabilizovala výběr daně zvláště v menších restauracích a ubytovacích zařízení, v provozovnách služeb (např. kadeřnictví, taxislužba, módní a kosmetické salóny, obchodování na tržištích, drobných prodejnách a v kioscích) sjednáním roční daně ze židle, lůžka apod., která by vycházela z rozsahu a podmínek podnikání konkrétního poplatníka a byla podmíněna jeho souhlasem.
Jsem přesvědčen, že tento způsob řešení daňového výběru u živnostníků a drobných provozovatelů, služeb, by zajistil srovnatelné ne-li vyšší výsledné daňové inkaso než chystaná elektronická evidence tržeb, aniž by státní správa a podnikatelé museli vynakládat nezanedbatelné a jinde lépe využitelné finanční výdaje i drahocenný čas.
Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce