Daňové a účetní aktuality 2022, 2023

S účinností od 1. 1. 2023 dojde k některým zásadním změnám daňových zákonů, které ovlivní podnikatelské prostředí a značný počet daňových poplatníků. Jako obvykle jsou podstatné změny obsaženy v zákonu souborně měnícím několik daňových zákonů označovaném jako daňový balíček.

Zruší se EET

Elektronická evidence tržeb odstartovala v prosinci 2016 a v první vlně se vztahovala na subjekty poskytující stravovací a ubytovací služby. Druhá vlna zahrnovala maloobchod a velkoobchod a započala o tři měsíce později.

Třetí vlna se měla týkat činností osob působících ve svobodných povoláních, dále dopravy a zemědělství a ve čtvrté vlně postupného zavádění EET měli začít elektronicky evidovat řemeslníci a provozovatelé vybraných výrobních činností. Odstartování 3. a 4. vlny určené na 1. května 2020, kdy se do EET mělo zapojit 300 000 podnikatelů (včetně účetních, lékařů, řemeslníků, taxíkářů, advokátů atd.), překazil koronavirus a její start byl odložen na 1. ledna 2023.

Přínosem systému EET mělo být tzv. narovnání podnikatelského prostředí, vyšší výběr daní, snížení administrativní zátěže spojené zejména s prováděním daňových kontrol.

Ukončení EET bez náhrady 25. 11. 2022 schválila Poslanecká sněmovna, která tak zamítla i návrh, aby EET byla dobrovolná.

Zavedení EET v České republice kopírovalo model zavedený v Chorvatsku, který není obvyklým modelem aplikovaným v ostatních zemích, ve kterých jsou pro kontrolu tržeb používány většinou systémy registračních pokladen.

Podle iniciátorů zrušení EET existují lepší a levnější metody kontroly výběru daní od malých živnostníků, které nebudou zatěžovat státní správu ani podnikatele. Zákon má být zrušen i proto, že vytvořil atmosféru preventivní nedůvěry vůči podnikatelům.

Do znění zákona o ET zasáhl v prosinci 2017 Ústavní soud, který zrušil povinnost evidovat platby uskutečněné prostřednictvím platebních karet.

Systém EET byl od svého zavedení kritizován z pohledu nárůstu administrativní zátěže, nákladnosti jeho správy, praktických komplikací při jeho aplikaci (např. předvánoční prodej sladkovodních ryb), sporné a neprůkazné přínosy, množství prováděných kontrol i způsobem a výší ukládaných sankcí.

MF nyní uvádí další argumenty pro jeho zrušení - v podnikatelském segmentu došlo k řádovému nárůstu bezhotovostních plateb (v roce 2017 činil podíl počtu bezhotovostních plateb 20%, v roce 2021 60% a v roce 2025 vzroste jejich podíl na 80%), došlo ke změnám v nastavení daňových zákonů mezi něž patří např. zavedení a rozšíření institutu paušální daně, zvýšení základní slevy na dani na poplatníka apod.

Bezvýznamným důvodem pro zrušení systému EET není ani úspora nákladů. Jestliže průměrné roční náklady na provoz EET u podnikatelů činily 3 000 Kč a systém by využívalo 500 000 subjektů, činí nákladová úspora 1,5 mld. Kč. Roční náklady provozu EET činily na straně státu 2,17 mld Kč.

Sankce při nedodržování ustanovení zákona o evidenci tržeb:

do 500 000 Kč při přestupku: závažné maření EET, nezaslání datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo nevystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
do 50 000 Kč, šlo-li o přestupek: neumístění informačního oznámení nebo povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Při zjištění zvlášť závažného porušení povinností mohli kontroloři nařídit

okamžité uzavření provozovny nebo
pozastavení činnosti při které dochází k evidenci tržeb.

Realita fungování zákona v praxi tedy vůči podnikatelům nebyla nikterak idylická:

za necelých 40 měsíců fungování EET proběhlo 247 529 kontrol,
bylo uděleno 22 767 pokut v celkové výši 225 815 651 Kč,
průměrná pokuta činila 9 919 Kč,

Maximální pokuta 500 000 Kč byla uložena dvakrát, jeden podnikatel zaplatil 400 000 Kč.

Soudně byl řešen případ uložení pokuty ve výši 6 500 Kč za nezaevidování nákupu koláče za 10 Kč, kdy podnikatel následně žaloval finanční správu za nepřiměřenost postihu. V průběhu provádění kontrol uzavřeli úředníci z titulu zvlášť závažného porušení povinností 32 provozoven.

V září 2020 Sněmovna projednávala interpelaci na oprávněnost udělení pokuty 5 000 Kč podnikateli, který vystavil hostům souhrnnou účtenku za úhradu útraty celého stolu.

K dalším raritám lze přiřadit kampaňovité kontroly na základě podezření Finanční správy, že některé restaurace krátí příjmy v řádech desítek tisíc korun ze svatebních hostin a ubytování hostů. Finanční úřady v rámci šetření předvolávali i novomanžele, i tyto případy byly projednávány Sněmovnou.

K věci lze dle mého názoru s naprostou jistotou uvést, že ani nejoptimističtější odhady přínosů EET (pokud nějaké vůbec byly) by nepřekonaly úroveň inkasa daně z příjmů fyzických osob, které např. v roce 2005 dosáhlo výše 27 mld. Kč. S ohledem na výši a závažnost jiných daňových úniků, lze legislativu zaměřenou na kontrolu drobných poplatníků označit za pseudořešení problému spravedlivého výběru daní a tzv. narovnání podnikatelského prostředí, pokud se tolerzje zejména masívní odliv nezdaněného kapitálu do zahraničí dosahující ročně stovky miliard korun.

Finanční správa ČR v čerstvé informaci vydané 5. 12. 2022 upozorňuje podnikatele, že od 1. 1. 2023 bude evidování realizovaných tržeb prostřednictvím pokladních zařízení s vysokou pravděpodobností zcela znemožněno.

V případě ukončení provozu systému EET již pokladní zařízení nenaváže spojení se systémem EET. V praxi tedy může docházet zejména k situacím obdobným výpadku internetového připojení, kdy bude pokladním zařízením vystavena účtenka obsahující kód PKP (podpisový kód poplatníka) místo kódu FIK (fiskální identifikační kód).

Pokladní zařízení se bude opakovaně snažit zaslat datovou zprávu údaje o evidované tržbě, ale potvrzovací zprávu ze systému EET v důsledku vypnutí systému neobdrží.

Pokud pokladní zařízení disponuje funkcí umožňující „vypnutí“ evidování tržeb, doporučuje se na pokladním zařízení její vypnutí, aby k opětovnému spojení se systémem EET nedocházelo. V případě, že v souvislosti s ukončením systému EET dojde ke vzniku technických problémů, je vhodné konzultovat vzniklou situaci s dodavatelem pokladního zařízení.

Finanční správa proto poplatníkům doporučuje, aby se u svého dodavatele předem informovali, zda mohou v souvislosti s vypnutím systému EET nastat problémy s funkčností u jejich pokladních zařízení a jak tuto situaci řešit.

Zásadní změny daně silniční

Zákonem č. 142/2022 Sb., který novelizoval také zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, byly provedeny zásadní změny ve zdaňování vozidel. Tento zákon nabyl účinnosti od 1. 7. 2022 nicméně se podle přechodných ustanovení použije na celé zdaňovací období roku 2022.

Předmětem daně budou pouze nákladní vozidla (kategorie N2,N3) nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4), výše daně pro zdanitelná vozidla bude stanovena až pro vymezená nákladní vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší hmotností 12 tun a více. V praxi to znamená, že daň silniční se bude platit až za vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností a více.

Novela zákona o dani silniční tak zcela zrušila silniční daň pro osobní automobily a dodávky do hmotnosti 12 tun, autobusy, nákladní automobily kategorie N1 (např. dodávky nebo kombíky s přepážkou). Kategorie vozidla a další parametry rozhodné pro daň se zjišťují z technického průkazu vozidla.

Poplatníkům silniční daně zaregistrovaným k dani silniční před 1. lednem 2022 bude jejich registrace automaticky ze zákona zrušena bez vydání rozhodnutí o jejím zrušení.

Poplatník je povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční za zdaňovací období roku 2022 nejpozději do 31. 1. 2023, ve kterém ovšem uvede pouze zdanitelné vozidlo

za které je dílčí daň (tj. daň za vozidlo) vyšší než 0 Kč.,
za které se uplatňuje sleva na dani nebo
které je osvobozeno, pokud by za něj jinak dílčí daň byla vyšší než 0 Kč.

Výše daně silniční se pro všechna zdanitelná vozidla bez ohledu na jejich stáří výrazně snížila.

Ministr financí před nabytím účinnosti novely rozhodl o hromadném prominutí záloh na silniční daň všem poplatníkům. Rozhodnutí o plošném prominutí záloh se vztahuje na zálohy splatné 19.4.2022, 15.7.2022, 17.10.2022 a 15.12.2022.

Příklad: živnostník má ve svém obchodním majetku osobní automobil, který používá k podnikání. K 31. 1. 2022 podal přiznání k dani silniční za rok 2021 a daň uhradil. V roce 2022 zaplatil zálohu na daň silniční za 1. čtvrtletí.

Řešení: Osobní automobil počínaje zdaňovacím obdobím 2022 již není předmětem daně silniční. Podnikatel proto nemá v souvislosti se silniční daní žádné povinnosti - nepodá daňové přiznání k této dani a žádnou daň platit nebude. Správce daně automaticky zruší jeho registraci. Uhrazená záloha na daň silniční z 1. čtvrtletí se automaticky nevrací a tak podnikatel o její vrácení správce daně požádá.

Příklad: Pan Vrba vlastní osobní automobil, který používá k podnikání a dále je vlastníkem nákladního automobilu kategorie N2 s kódem druhu karoserie BA o hmotnosti 10 tun.

Řešení: Podle § 5 novely nemá pan Vrba povinnost podat daňové přiznání. Nákladní vozidlo je sice předmětem daně, ale pro vozidla v kategorii N2- motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun, je výše daně 0 Kč. takže je do daňového přiznání uvádět nebude a daňové přiznání nepodá.

Příklad: Společnost s r. o. vlastní 4 osobní automobily, dále je vlastníkem nákladního automobilu o hmotnosti 4 tuny a nákladního automobilu o hmotnosti 14 tun. Má společnost povinnost podat do 31. 1. 2003 daňové přiznání k dani silniční a pokud ano, které vozidlo v něm uvede?

Řešení: Podle § 15 novely má právnická osoba povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm automobil o hmotnosti 14 tun, a to i přesto, že je od daně osvobozen podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 4 novely a daň bude nulová, neboť bez zohlednění osvobození by u něho byla daň vyšší než 0 Kč.

11. 2022 vydala Finanční správa informaci, ve které uvádí, že již v září upozorňovala poplatníky silniční daně, kteří zaplatili zálohy na rok 2022, že tyto zálohy byly novelou zákona o dani silniční od 1. 1. 2022 zrušeny. U současných i bývalých poplatníků této daně však Finanční správa na osobních účtech eviduje stále velké množství přeplatků ve výši 1 463 000 Kč. Protože již uhrazená záloha se automaticky nevrací, je třeba o její vrácení požádat nebo požádat o převedení vzniklého přeplatku na jinou daň.

Současně 15. 6. 2022 doporučuje poplatníkům silniční daně, kteří mají povinnost podávat daňové přiznání k nákladním a přípojným vozidlům s největší povolenou hmotností 12 tun a více, aby si ověřili, zda z jejich strany nedošlo za zdaňovací období v letech 2021, 2020 a 2019 k porušení povinnosti přiznat a zaplatit daň u nákladních a přípojných vozidel, správnost odvodu daně za tyto kategorie v uvedených období bude totiž aktuálně prověřována.

Zvýší se limit pro registraci k DPH

Pro získání statutu plátce DPH se od 1. 1. 2023 se zvýší roční limit hodnoty dosaženého obratu za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců z 1 milionu Kč na 2 miliony Kč. Plátcem DPH se tedy osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku podle § 6 odst. 1 stane tehdy, pokud její obrat v rozhodném období tuto hodnotu přesáhne.

Plátce se sídlem v tuzemsku může využít ustanovení § 106b ZDPH a požádat o zrušení registrace, jestliže uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a jeho obrat za posledních 12 bezprostředně předcházejících měsíců nedosáhl hodnoty 2 000 000 Kč. O zrušení registrace mohou požádat i plátci, splní-li podmínky uváděné v § 6b nebo v § 6e ZDPH, jejichž obrat za období září 2022 až listopad přesáhl 250 000 Kč, avšak nepřesáhl 500 000 Kč.

Souvislosti změny hodnotového limitu, jejíž povaha se jeví jako přehledná a jednoduchá, však mohou v některých případech u některých kategorií poplatníků způsobit problémy a komplikace. Je proto důležité zorientovat se v přechodných ustanovení čerstvé novely.

Bod 1 přechodných ustanovení stanoví, že v případě rozhodného období podle § 6 odst. 1, § 106 odst. 2 a § 106b odst. 1 ZDPH, které skončilo před 1. 1. 2023, se splnění podmínky uvedené ve výše uvedených pasážích zákona posuzuje podle ZDPH ve znění účinném před 1. 1. 2023.

Pokud tedy rozhodné období 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců skončí před 1. 1. 2023, bude pro registraci k plátcovství DPH rozhodující zda obrat osoby povinné k dani převýšil 1 000 000 Kč. Po 1. lednu 2023 musí takto vymezený limit obratu převýšit již hranice nového limitu 2 000 000 Kč.

Toto přechodné ustanovení se ale nedotkne osob povinných k dani, jejichž rozhodné období končí listopadem nebo prosincem – obratu ve výši 1 000 000 za předchozích 12 měsíců dosáhnou v listopadu nebo prosinci 2022.

Bod 2 přechodných ustanovení deklaruje, že osoba povinná k dani se dne 1. 1. 2023 nestane plátcem podle § 6 ZDPH ve znění účinném před 1. 1. 2023 a nemá povinnost podat do 15. 12. 2022 přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 ZDPH, jestliže její obrat podle § 4a ZDPH sice přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřevýšil 2 000 000 Kč a to v případech, kdy

hodnotu obratu převyšujícího částku 1 000 000 Kč dosáhne v rozhodném období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců předcházející měsíci prosinci 2022,
nebo za období předcházející měsíci prosinci 2022, ve kterém byla osobou povinnou k dani, pokud se stala osobou povinnou k dani po 1. 12. 2021.

Příklad: Osoba povinná k dani, OSVČ neplátce se sídlem v tuzemsku, dosáhne v rozhodném období k 30. 11. 2022 obratu 1 150 000 Kč, její obrat bude sice vyšší než současný limit obratu pro vznik plátcovství DPH, avšak nepřesáhne 2 000 000 Kč. Podle § 6 ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2022 by měla do 15. 12. 2022 podat přihlášku k registraci plátce DPH. Podle bodu 2 přechodných ustanovení tak neučiní a plátcem DPH se k 1. 1. 2023 nestane.

Bod 3 přechodných ustanovení souvisí s předcházejícím bodem a stanoví, že OSVČ neplátce DPH, která dosáhne k 30. 11. 2022 obratu 1 150 000 Kč a podá přihlášku k registraci DPH podle § 94 odst. 1 ZDPH se stane plátcem podle § 6 odst. 1 ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2022 pouze v případě, že úmysl stát se plátcem DPH potvrdí sdělením správci daně do 15. 12. 2022 nebo do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení podle toho, který nastane dříve.

Bod 8 přechodných ustanovení: plátce, který má sídlo v tuzemsku může do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení požádat o zrušení registrace, pokud jeho obrat podle § 4a ZDPH přesáhl 1 000 000 Kč, ale za 12 po sobě jdoucích měsících bezprostředně předcházejících nabytí tohoto ustanovení. nepřesáhl 2 000 000 Kč nebo obratu uváděného nebo obratu stanoveného v § 6b nebo 6e ZDPH.

Bod 10 přechodných ustanovení: plátce, který ve smyslu bodu 8 přechodných opatření podá žádost o zrušení registrace, přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace, nejdříve však dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příklad: Obrat plátce se sídlem v tuzemsku k 30. 11. 2022 přesáhne 1 000 000 Kč, ale nepřesáhne 2 000 000 Kč. Bod 8 přechodných ustanovení nabyde účinnosti 15. 12. 2022.

Plátce může do 20. 12. 2022 požádat o zrušení registrace plátce. Plátcem přestane být dnem následujícím po dnu oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace, nejdříve ale dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Reálným úskalím při zrušení registrace k DPH, které musí být velice bedlivě vyhodnoceno je úprava uplatněného odpočtu u pořízeného dlouhodobého majetku – u nemovitého majetku platí pro úpravu odpočtu lhůta 10 let, u movitých věcí se posuzuje 5letá lhůta.

Aktuální informace - zrušení registrace k DPH musíme stihnout do čtvrtka 8. prosince 2022

Od 1. ledna 2023 nabyde účinnost novela zákona o DPH, která zvyšuje limit obratu pro vznik plátcovství k této dani z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč. Novela je součástí tzv. daňového balíčku, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v pátek 2. prosince 2022 jako zákon č. 366/2022 Sb.

Novela obsahuje rovněž speciální úpravu v podobě přechodných ustanovení, vztahujících se k zákonné registraci k DPH a zrušení registrace k DPH na žádost plátce.

Tato přechodná ustanovení nabydou na účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tedy k 3. 12. 2022.

Registrace k DPH podle přechodných ustanovení

Podle přechodných ustanovení zákona se plátcem DPH nestanou osoby povinné k dani, které za rozhodné období, které končí v měsíci listopadu nebo prosinci 20232, přesáhnou obrat 1 000 000 Kč, ale nepřesáhnou obrat 2 000 000 Kč. Platí pro ně, že pokud nepodají přihlášku k DPH do zákonné lhůty – do 15. 12. 2022 nebo 15. 1. 2023, plátcem DPH se nestanou. Pokud ale přihlášku k registraci DPH podle stávající právní úpravy podají, plátci DPH se stanou pouze v případě, že svůj záměr stát se plátcem daně správci daně potvrdí ve stanovené lhůtě, tedy do 15. 12 2022 nebo do 16. 1. 2023.

V případě, že záměr stát se plátcem do této lhůty nepotvrdí, plátcem se nestanou a správce daně ve věci jejich registrace rozhodne o zastavení řízení.

Zrušení registrace na žádost plátce podle přechodných ustanovení

Přechodná ustanovení zákona umožňují, aby o zrušení registrace k DPH požádali plátci, jejichž obrat za období prosinec 2021 až listopad 2022 přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč. O zrušení registrace mohou rovněž požádat plátci podle § 6b ZDPH nebo § 6e ZDPH, jejichž obrat za období září 2022 až listopad 2022 přesáhl 250 000 Kč, avšak nepřesáhl 500 000 Kč.

Požádat o zrušení registrace mohou také plátci, kteří splní výše uvedené kritérium obratu, ale nebyli osobami povinnými k dani (nevykonávali ekonomickou činnost) po celé výše uvedené období.

!!!!! - Žádost o zrušení registrace k DPH musí být podle přechodných ustanovení podána do 5 kalendářních dnů od nabytí účinnosti přechodných ustanovení, tj. do čtvrtka 8. prosince 2022 !!!!!!!!!.

Žádostem plátců s výše vymezeným obratem, které budou podány za dané období po 5 denní lhůtě, tedy po čtvrtku 8. 12. 2022, nebude možné vyhovět. Nebyla by tím splněna ani podmínka pro vstup do režimu paušální daně ve zdaňovacím období roku 2023, podle které tento režim nemohou využívat poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou plátci DPH.

Plátci s výše vymezenou hodnotou obratu za příslušné období, kteří nevyužijí přechodná ustanovení nebo nesplní stanovenou lhůtu pro podání žádosti o zrušení plátcovství (čtvrtek 8. 12. 2022), budou moci požádat o zrušení registrace až od února 2023.

Žádost o zrušení registrace k DPH podle přechodných ustanovení musí být podána pouze elektronicky za využití formuláře „Žádost o zrušení registrace“ , který je k dispozici v elektronické podobě na daňovém portálu www.mojedane.cz.

Plátce, který požádá o zrušení registrace včas – do 8. 12. 2022 - přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí správce daně o zrušení registrace, nejdříve však od 1. 1. 2023.

Pokud správce daně oznámí plátci daně rozhodnutí o zrušení registrace po 31. 12. 2022, ale rozhodnutí bude oznámeno do 16. 1. 2023, nebude tato osoba považována za plátce DPH pro účely využití paušálního režimu daně z příjmů fyzických osob již od 1. 1. 2023.

Plátcem pro účely DPH přestane být po dni oznámení rozhodnutí (např. bude-li rozhodnutí o zrušení registrace doručeno 3. 1. 2023, přestane být daná osoba fakticky plátcem od 4. 1. 2023. Pro účely paušálního režimu daně z příjmů fyzických osob ale za plátce nebude považována a může tak do tohoto režimu vstoupit!!!!.

Podrobnější informace jsou k dispozici v „Informaci k novele zákona o DPH účinností od 1. 1. 2023 – pravidla pro přechodné období v souvislosti se zvýšením hodnoty obratu pro vznik plátcovství.“

Zvýší se hranice příjmů pro vstup do režimu paušální daně

Nový režim paušální daně: místo třech odvodů jeden

Paušální daň má živnostníkům a podnikatelům z řad OSVČ umožnit prostřednictvím jediné paušální platby vyřešit jak povinnost k dani z příjmů fyzických osob, tak i platbám na sociální a zdravotní pojištění. Zákon o daních z příjmů paušální daň od roku 2021 upravuje v §2a, §7a a 38la.

Bývalá ministryně Schillerová: „Systémem paušální daně plníme slib zjednodušovat živnostníkům jejich podnikání. Na jednoduchém formuláři se do 10. ledna přihlásíte na finančním úřadu a nic dál už neřešíte. Žádné daňové přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou platbou ve výši 5 469 měsíčně vše vyřešíte a máte splněno…Mnoha živnostníkům přinese paušální daň i větší jistotu v podobě budoucího starobního důchodu, neboť v současné době odvádí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. Nově si budou v rámci pravidelné paušální zálohy přispívat vyšší částkou na sociální pojištění o 15%.“

Do režimu paušální daně pro zdaňovací období roku 2023 poplatník vstoupí nikoliv podáním žádosti, nýbrž podáním jednoduchého formulářového oznámení na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí o vstupu do režimu paušální daně. Lhůtu pro podání oznámení zákon stanoví do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, což je období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu, tedy do 10. ledna. Oznámení může podat prostřednictvím datové schránky, poštou, na podatelně finančního úřadu nebo do sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Finanční úřad oznámení nijak neschvaluje a není potřeba nic dokládat. Protože oznámení o přistoupení k paušálnímu režimu se podává do 10. ledna, je posouzení splnění podmínek především na zodpovědném uvážení každého poplatníka – v případě, že své příjmy špatně odhadne a během roku pak přesáhne stanovený limit případně nesplní další zákonem stanovené podmínky, musí být připraven podat za toto zdaňovací období standardní daňové přiznání a přehledy k povinným pojistným odvodům.

Poplatník se při splnění zákonem stanovených podmínek stává poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku.

Pokud poplatník vstupuje do systému paušální daně, musí provést úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 za zdaňovací období předcházející vstupu do paušální daně.

Přestože ze zákona o daních z příjmů přímo poplatníkovi v režimu paušální daně nevyplývá vedení jakýchkoliv evidencí, musí vést evidence potřebné pro správné stanovení daně při eventualitě podání standardního daňového přiznání, neboť může v daném zdaňovacím období překročit limit obratu 2 000 000 Kč, nebo obdrží příjmy ze závislé činnosti, nebo se stane plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.

Poplatník, který zahajuje podnikatelskou činnost, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu může podat správci daně do dne zahájení této činnosti. Současně je nejpozději v poslední den lhůty pro oznámení o vstupu do paušálního režimu povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob. Tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání, obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů fyzických osob společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.

Poplatník zahajující činnost může učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu třemi způsoby:

Samostatně u více orgánů – u správce daně se registruje k dani a podá oznámení o vstupu do paušálního režimu, na živnostenském úřadě ohlásí živnost nebo požádá o koncesi, samostatně vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Společným podáním u správce daně – správci daně podá přihlášku k registraci k dani z příjmů a tzv. společné oznámení – tímto oznámením poplatník společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně. Podání vůči živnostenskému úřadu (ohlášení živnosti, žádost o koncesi) musí učinit pouze na živnostenském úřadu. Výkon některých činností, ze kterých plynou příjmy podle § 7, není živností (umělci, lékaři, advokáti apod.) a poplatník pak může veškeré povinnosti související se vstupem do paušálního režimu vyřídit u správce daně.
Na živnostenském úřadě: podle stávající právní úpravy lze využít jednotného registračního formuláře, kterým lze kromě ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti OSSZ a zdravotní pojišťovně. Poplatník se zde může registrovat k dani z příjmů a dani silniční a nově zde může také podat oznámení o vstupu do paušálního režimu.

Paušální daň funguje zcela na dobrovolné bázi. K novému daňovému režimu se pro zdaňovací období 2021 přihlásilo 70 000 poplatníků, v roce 2022 využívá režim paušální daně již 80 000 lidí. Příslušný oznamovací formulář byl a nadále je k dispozici na stránkách Finanční správy.

Výše měsíční zálohy v rámci paušální daně v 1. pásmu bude v roce 2023 činit 6 208 Kč měsíčně. V této částce je zahrnuto minimální zdravotní pojištění ve výši 2 722 Kč, daň z příjmů fyzických osob ve výši 100 Kč a minimální sociální pojistné navýšené o 15% v hodnotě 3 386 Kč.

Ročně to znamená celkový paušální odvod ve výši 74 496 Kč.

Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce. Uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši. Poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá. Při splnění všech zákonných podmínek není třeba po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky a není nutno podávat daňové přiznání ani přehledy pojistného.

Paušální daň je možné si i např. na celý rok dopředu předplatit.

Zaplacená částka se pak postupně bude započítávat na zálohy za jednotlivé měsíce. Zálohy na paušální daň budou odváděny na účet jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 ČNB.

Podmínky pro vstup do režimu paušální daně

Poplatníkem využívajícím režim paušální daně se může stát poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující tato pojištění a která není vyňata z povinnosti platit veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k této dani s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícímu rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 2 000 000 Kč, s výjimkou příjmů osvobozených od daně, příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou daně podle zvláštní sazby daně,
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,
jeho příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy nepřesahují ve zdaňovacím období 50 000 Kč,
podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Výhodnost paušálního režimu není univerzální a je tudíž třeba jí individuálně posuzovat, zejména při uplatňování paušálních výdajů procentem příjmů – u poplatníků uplatňujících 80%ní výdajový paušál může dokonce vést ke zvýšení odvodové zátěže.

Poplatníci, kteří se k paušální dani přihlásí, nebudou mít možnost uplatňovat další daňové slevy a úlevy. (!!!)

Nebudou moci uplatnit slevu 1. na poplatníka, 2. na druhého z manželů, 3. na částečný nebo plný invalidní důchod, 4. na průkaz ZTP/P, 5. na studenta, 6. na umístění dítěte v předškolním zařízení, 7. daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Pokud poplatník v průběhu roku nedodrží zákonné podmínky pro uplatňování režimu paušální daně, od následujícího roku již nemůže tento režim uplatňovat a za daný rok podat daňové přiznání, pojistné přehledy a případné nedoplatky uhradit. Dobrovolně lze z režimu paušální daně vystoupit ke konci kalendářního roku.

V souvislosti se zvýšením limitu obratu pro plátcovství DPH se zvyšuje i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro využívání režimu paušální daně. Protože rozpětí příjmů paušalistů bude široké, nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, zavádí se 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.

V prvním pásmu nedojde ke změnám a paušální daň se bude platit jsko doposud – jako součet minimálního sociálního pojištění zvýšeného o 15%, minimálního zdravotního pojištění a 100 Kč daně z příjmů, v roce 2023 to bude 6 208 Kč, v druhém pásmu 16 000 Kč a v třetím 26 000 Kč.

Navrhovaná pásma paušální daně

Pásmo Příjem Měsíční paušální daň Roční daň

pásmo do 1 milionu Kč 6 208 Kč 74 496 Kč
pásmo do 1,5 milionu Kč 16 000 Kč 192 000 Kč
pásmo 1,5 až 2 miliony Kč 26 000 Kč 312 000 Kč

Pro koho bude 1. pásmo

První pásmo budou využívat OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou.

Do prvního pásma se dále zařadí poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 milionu Kč, pokud alespoň 75% těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80% nebo 60% z příjmů.

První pásmo bude rovněž pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 milionů Kč, pokud alespoň 75% těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80% z příjmů.

Pro koho bude druhé pásmo 16 000 Kč

Bude pro poplatníky, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím období 1,5 milionu Kč, bez ohledu na to, z jaké činnosti pocházejí.

pásmo budou dále využívat poplatníci s příjmy do 2 milionů Kč, pokud měli 75% příjmů, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80% nebo 60% příjmů. Měsíční paušální odvod zde bude ve výši 16 000 Kč a je to pevná částka, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Pro koho bude třetí pásmo 26 000 Kč

Do třetího pásma se zařadí poplatníci splňující podmínky vstupu do režimu paušální daně, tedy ti, jejichž roční příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 miliony Kč. Budou platit měsíční zálohu ve výši 26 000 Kč a je to opět pevná částka, která se nebude měnit s růstem minimálního pojistného.

Roční příjem do 1mil. do 1,5 mil do 2 mil.

Poplatníci s výdajovým paušálem 80% 74 496 74 496 74 496

Poplatníci s výdajovým paušálem 60% 74 496 74 496 192 000

Ostatní poplatníci 74 496 192 000 312 000

Z výše uvedeného vyplývá složitost a nepřehlednost kritérií pro rozdělení poplatníků do jednotlivých pásem, která přinese i komplikace při změně podmínek platných pro zařazení do pásem.

V souvislosti se zařazením do stanovených pásem může nastat několik situací. Pokud OSVČ skončí zdaňovací období s příjmy ve výši svého pásma, nic se nezmění a nemusí provádět žádné úpravy.

V případě, že poplatník na konci zdaňovacího období zjistí, že měl příjmy nižší než odpovídá pásmu ve kterém byl zařazen a podle kterého platil zálohy, tedy své povinné odvody přeplácel, bude moci podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém uvede skutečnosti, které ve zdaňovacím období nastaly a vypočítá daň podle nižšího pásma režimu paušální daně. Vzniklý přeplatek se může použít na úhradu paušálních záloh v dalším zdaňovacím období, pokud z režimu paušální daně vystoupí, bude mu přeplatek vrácen.

Jestliže dojde k opačné situaci a poplatník přesáhne rozhodné příjmy pro své zvolené pásmo paušálního režimu, bude mít možnost podat oznámení o jiné výši paušální daně, uvede tam vyšší pásmo paušálního režimu a vypočítá daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma a tento rozdíl zaplatí do lhůty pro podání daňového přiznání.

Další změnou je zavedení tzv. společného oznámení při ukončení paušálního režimu pro případy, že OSVČ ze systému režimu paušální daně vystoupí. Nově bude možné podat oznámení správci daně, který tuto skutečnost předá OSSZ a zdravotní pojišťovně.

MF k přijaté úpravě uvádí, že zavedení tří pásem je kompromisním řešením mezi zachováním jednoduchosti systému paušální daně a daňovou spravedlností, protože živnostník s příjmy do 500 tisíc Kč ročně by neměl odvádět státu stejně jako podnikatel s dvoumilionovým ročním příjmem

Režim paušální daně využívalo v roce 2021 70 000 poplatníků, letos jejich počet stoupl na 80 000, v roce 2023 se předpokládá další nárůst. Do režimu paušální daně budou totiž moci vstoupit i nynější plátci DPH, kteří v souvislosti se zvýšením registračního limitu svoji registraci zruší.

Omezující podmínkou pro vstup do režimu paušální daně byla i částka ostatních příjmů dosažených mimo rámec podnikání, které poplatník ve zdaňovacím období dosáhne. Dosavadní limit těchto příjmů novela z 15 000 Kč zvyšuje na 50 000 Kč, Poplatník bude moci uplatňovat paušální daň, bude-li mít roční příjmy z nájmu, kapitálového majetku či ostatní příjmy do této hranice.

Vstoupit či nevstoupit do režimu paušální daně

Režim paušální daně bude i po nové úpravě vhodný zejména u OSVČ jejichž příjmy plynou ze svobodných povolání.

Naopak, standardní zdanění bude výhodné u poplatníků uplatňujících slevy na děti, manželku a zřejmě i pro poplatníky provozující řemeslné živnosti nebo zemědělskou činnost uplatňující 80% výdajový paušál.

Při rozhodování je vhodné porovnat výši finančního zatížení při standardním postupu danění a pojistných odvodů s roční paušální daně.

Po dokončení legislativního procesu zveřejněním novely ve sbírce zákonů budou na webu Finanční správy poskytnuty k nové úpravě paušální daně další informace.

Nové povinnosti poplatníka využívajícího režim paušální daně:

Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, musí vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti proto, aby byl schopen prokázat výši rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o jiné výši paušální daně

Evidenci příjmů musí vést i v souvislosti s povinností podávat oznámení o jiné výši paušální daně, které může učinit v případě, že

překročí rozhodné příjmy zvoleného pásma paušálního režimu a nechce, aby jeho paušální režim byl z tohoto důvodu ukončen - podá oznámení o jiné výši paušální daně na daň vyšší,
nedosáhne výše rozhodných příjmů zvoleného pásma paušálního režimu a nechce platit paušální daň z toho pásma - podá oznámení o jiné výši paušální daně na daň nižší.

Tato oznámení může poplatník v paušálním režimu správci daně podat do desátého dne zdaňovacího období, ve kterém došlo ke změnám rozhodných příjmů pro zvolené pásmo.

V oznámeních o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí uvést 1. zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši; 2. pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně; 3. skutečnost, zda překročil nebo nedosáhl výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu

Podává se správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého poplatník mění zvolené pásmo paušálního režimu. Oznámení musí obsahovat:

Zdaňovací období, od kterého poplatník mění zvolené pásmo paušálního režimu
Nově zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o změně pásma paušálního režimu podané po lhůtě je neúčinné. Stanovenou lhůtu nelze uvést v předešlý stav.

Oznámení o nesplnění podmínek paušálního režimu

Poplatník podává do 15 dnů ode dne, ve kterém nesplnění zjistil, správci daně rovněž oznámení o nesplnění podmínek pro využívání paušálního režimu včetně důvodu nesplnění těchto podmínek.

Oznámení o ukončení využívání paušální daně

Podává poplatník při dobrovolném ukončení využívání režimu paušální daně.

Úprava základu daně

Nově se vypouští povinnost poplatníka upravit základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP, při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém poplatník využívá režim paušální daně, do zdaňovacího období, kdy ho přestává využívat.

Prodloužení platnosti zrychleného odpisování hmotného majetku formou mimořádných odpisů

Možnost uplatnění mimořádných odpisů dlouhodobého majetku zařazeného do první a druhé odpisové skupiny prodloužila novela zákona i na majetek pořízený v roce 2022 a 2023. Postup při výpočtu jejich výše bude stejný jako u hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021.

Zákon o daních z příjmů upravil v § 30a mimořádné odpisy hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. Stejná úprava se použila i pro hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 a použije se i pro majetek pořízený v roce 2022 a 2023.

Uplatnění zrychlených odpisů se bude vztahovat na hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, který si poplatník, jako jeho první vlastník, pořídil v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023.

Majetek zařazený v 1. odpisové skupině bude možno odepsat do 100% vstupní ceny bez přerušení za 12 měsíců namísto současných 3 let, majetek zařazený ve 2. odpisové skupině pak do 100% vstupní ceny bez přerušení za 24 měsíců namísto stávajících 5 let.

Prvních dvanáct měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60% vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců lze rovnoměrně odepsat 40% vstupní ceny hmotného majetku.

Povinnost zahájit mimořádné odpisování hmotného majetku počíná následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování.

Příklad: Živnostník zakoupil 15. 10. 2022 nový osobní automobil za 800 000 Kč. 26. 10. 2022 automobil zaregistroval na dopravním inspektorátu.

Řešení: Poplatník se může rozhodnout:

pro zrychlené odpisování: odpisování zahájí v listopadu 2022 a ve

zdaňovacím období 2022 uplatní 2 měsíční odpisy ve výši 80 000 Kč, do října 2023 odepíše 400 000 Kč, za listopad a prosinec 2023 pak 53 334, v roce 2023 tak úhrnné daňové odpisy dosáhnou výše 453 334 Kč, v roce 2024 pak zbytek = 266 666 Kč.

pro standardní odpisování: ve zdaňovacím období roku 2022 bude roční daňový odpis činit 160 000 Kč, v roce 2023 odepíše 256 000 Kč, v roce 2024 odepíše 192 000, v roce 2025 odepíše 128 000 Kč v r. 2026 64 000 Kč.

Odpisy zahájené v průběhu zdaňovacího období se uplatní pouze v poměrné výši, což je důležité připomínat v souvislosti se strategií daňové optimalizace – dobře zvážit a způsob odpisování vyhodnotit zejména v případě hmotného majetku pořizovaného v závěru roku.

Péči je tedy nutné věnovat přesnému stanovení okamžiku zařazení do hmotného majetku.

Mimořádné odpisy nelze přerušit a současně je na naší volbě, zdali zkrácené odpisování využijeme nebo budeme odpisovat ve standardním režimu. U každého majetku se o způsobu odpisování rozhodujeme individuálně.

Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce a zaokrouhlují se na koruny nahoru.

Mimořádné odpisy není možné uplatnit u majetku, který se odpisuje podle doby trvání, tedy u časových odpisů, dále u časových odpisů podle stanovené doby použitelnosti či stanoveného počtu kusů- u výkonových odpisů.

Technické zhodnocení u hmotného majetku odpisovaného mimořádnými odpisy nezvyšuje jeho vstupní cenu, zatřídí se do odpisové skupiny, ve které je zatříděn majetek na kterém je technické zhodnocení provedeno a odpisuje se jako samostatný hmotný majetek bez uplatnění mimořádných odpisů.

Ministerstvo financí sdělilo: „Chceme tímto opatřením letos a příští rok co možná nejvíce podpořit investiční aktivitu českých firem a podnikatelů. Snížíme jim proto jejich daňovou povinnost právě v tomto období, které je pro ně složité.“

Dočasné zavedení mimořádných odpisů se projeví i u finančního leasingu. V daném období bude možné uzavřít leasingovou smlouvu u majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině s dobou trvání pouze 1 rok nebo 2 roky.

Hranice příjmů pro povinnost podat daňové přiznání se zvýší

Pro vznik povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob stanoví nyní zákon hrubé příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou vyšší než 15 000 Kč nebo tuto výši nepřesáhnou, ale je vykázána daňová ztráta. S účinností od 1. 1. 2023 se tato hranice zvýší na 50 000 Kč.

Důvodem pro úpravu limitu je snížení administrativní zátěže jak u daňových poplatníků, tak orgánů finanční správy spojené s podáváním a zpracováním daňových přiznání u zanedbatelně nízkých příjmů.

Do roku 1996 limit činil 6 000 Kč, od roku 1996 do roku 2003 se zvýšil na 10 000 Kč a od tohoto roku se zvýšil na 15 000 Kč. Zvýšení limitu neovlivní povinnost podat přehledy sociálního a zdravotního pojištění.

Současně se zvýšením limitu minimální výše pro vznik povinnosti podat daňové přiznání k DPFO z 15 000 Kč na 50 000 Kč dochází k navýšení částky podmiňující vstup poplatníka do režimu paušální daně podle ustanovení § 2a odst. 2 písm. d) bod 5 a § 7a odst. 1 písm. b) bod 5 ZDP.

Daňoví poplatníci využívající režim paušální daně mohou mít mimo příjmy do limitu stanoveného pro paušální daň:

příjmy od daně osvobozené a příjmy, které nejsou předmětem daně,
příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle předchozích bodů a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč.

Předání účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně

Zákon o účetnictví ukládá povinnost zveřejňování účetní závěrky účetním jednotkám zapsaným ve veřejných rejstřících a účetním jednotkám, kterým tuto povinnost ukládá jiný zvláštní zákon.

Účetní jednotka zveřejňuje účetní závěrku u takového veřejného rejstříku, u kterého je registrována, veřejným rejstříkem se rozumí obchodní nebo spolkový rejstřík.

Účetní závěrku do sbírky listin nepředkládají všechny účetní jednotky, mohou tak postupovat pouze obchodní korporace, které jsou považovány za obchodní korporace podle zákona o obchodních korporacích, tedy vyjmenované obchodní společnosti a družstva.

Zveřejňování účetní závěrky prostřednictvím správce daně nemohou využít fyzické osoby ani jiné právní formy srovnatelné s obchodními korporacemi podle zákona o obchodních korporacích. např. zahraniční právnické osoby, které mají v České republice organizační složku.

Zveřejňovat účetní závěrku tímto způsobem nemohou ani spolky mající povinnost zveřejnit účetní závěrku ve spolkovém rejstříku.

Poplatník může správce daně požádat o zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin žádostí na formuláři, jehož podoba je závazná a je součástí formuláře daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob jako příloha oddílu I., položka 11 a podává se jako nedílná součást daňového přiznání.

Pokud by poplatník formulář žádosti zapomněl vyplnit, může formou opravného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob žádost vyplnit v případě, že neuplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Žádost o zveřejnění účetní závěrky nelze podat samostatně.

V případě, že žádost je vyplněna nesprávně, je možné učinit opravu prostřednictvím opravného daňového přiznání.

Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin může být také součástí dodatečného daňového přiznání. Finanční správa uvádí, že tento postup by měl být použit pokud v účetní závěrce došlo ke změnám, které by se ve zveřejňovaných údajích měly promítnout.

Součástí žádosti o zveřejnění účetní závěrky je informace o rozsahu v jakém má být účetní závěrka předána do veřejného rejstříku v závislosti na kategorii účetní jednotky – buďto se předá v plném rozsahu nebo se předají pouze některé výkazy, např. mikro účetní jednotky nemusí zveřejňovat výkaz zisků a ztráty

Jestliže poplatník splnil podmínky pro splnění žádosti, správce daně účetní závěrku bez odkladu předá na rejstříkový soud.

Zákon nestanoví správci daně povinnost informovat účetní jednotku o předání její účetní závěrky do veřejného rejstříku, poplatník však může správce daně požádat, aby informaci o předání účetní závěrky zaslal na jeho e-mail.

Zákon o účetnictví stanoví pokutu za nedodržení povinností souvisejících se zveřejněním účetní závěrky ve výši 3% netto hodnoty aktiv.

V případě, že účetní závěrku nezveřejní spolek stanoví se výše pokuty až do výše 50 000 Kč.

Nejzazší termín pro zveřejnění účetní závěrky je stanoven do dvanácti měsíců od rozvahového dne bez ohledu na to, zda byla účetní závěrka schválena či nikoli nebo zda byla svolána valná hromada.

Zákon o obchodních korporací stanoví povinnost svolání valné hromady k projednání účetní závěrky do šesti měsíců po uplynutí účetního období.

Daňová amnestie

Protože tzv. milostivě léto II se nevztahuje na daňové exekuce, připravilo MF daňovou amnestii zahrnující dvě opatření:

mimořádné odpuštění příslušenství daně,
mimořádný zánik některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně.

Ministerstvo financí ve zdůvodnění navrhovaného opatření uvádí: „Návrh zákona usiluje o vytvoření smysluplného nástroje pro podnícení motivace daňových dlužníků k mimořádné úhradě daně (jistiny), eliminaci nedoplatků, jejichž vymáhání není efektivní a hospodárné, a vytvoření jedinečné příležitosti pro jednorázové snížení objemu dluhů jednotlivce.“

Předpokládá se, že těchto opatření by mohly řádově využít desítky tisíc lidí. „Daňová amnestie“ je určena pouze podnikajícím i nepodnikajícím fyzickým osobám, nevztahuje se na právnické osoby.

V případě, že dlužník uhradí původní dluh (jistinu), odpustí se mu úrok z prodlení či posečkané částky, náklady řízení a exekuční náklady s výjimkou hotovostních výdajů.

Promíjet se tedy bude pouze příslušenství vzniklá v důsledku neuhrazení daně, které mohlo být způsobena obtížnou ekonomickou situací dlužníka.

Ministerstvo financí však nepovažuje za vhodné odpouštět penále či pokuty, které mají sloužit jako trest za neplacení daňových povinností. Amnestie se nebude vztahovat ani na celní dluhy.

K „daňová amnestii“ dále uvádí, že se jedná o legitimní věcný nástroj a k jeho efektivitě a morální obhajitelnosti dokládá, že „nejzásadnější premisou je však sama mimořádnost (jednorázovost) daného opatření, která brání potenciálnímu zneužití k neplnění daňových povinností a nežádoucím spekulacím na tomto poli. Je tak třeba zajistit, aby s uvedeným zmírňujícím opatřením nebylo možné kalkulovat do budoucna na základě očekávání jeho opětovného využití.“

K zamezení spekulativního chování dlužníků se stanoví pevné datum pro vznik daňového dluhu, a to 30. červen 2022. Další podmínkou prominutí je skutečnost, že jistina musí být uhrazena do konce tzv. odpustného období vymezeného od 1. 7. 2022 do 2. 10. 2023.

Další text důvodové zprávy: „Formální podmínkou pro aplikaci odpuštění příslušenství bude rovněž žádost dlužníka podaná do konce odpustného období….Pokud dojde k úhradě jistiny během odpustného období, bude při určení pořadí úhrady více nedoplatků respektována dispozice dlužníka uvedená v žádosti (typicky tak bude možné přednostně uhradit vymáhané nedoplatky, což standardní úprava daňového řádu neumožňuje.“

Dlužníci budou mít možnost místo úhrady jistiny do konce odpustného období podat do konce tohoto období žádost o rozložení úhrady jistiny na splátky a její úhradu ve čtyřech pevně stanovených splátkách do jednoho roku od konce odpustného období. Bude to však možné pouze v případě jednotlivého nedoplatku vyššího než 10 000 Kč.

Snížení pokut za výskyt nedostatků u kontrolního hlášení

Osobám samostatně výdělečně činným a společnostem s ručením omezeným s jedním společníkem, fyzickou osobou, se sníží výše pokut za nedostatky v kontrolním hlášení na polovinu. Automaticky se bude odpouštět i jedna pokuta ve výši 10 000 Kč.

Společnostem s ručením omezeným budou pokuty snižovány při splnění podmínek, že se jedná o společnost s jediným společníkem, kterým je fyzická osoba. Splnění těchto podmínek se bude zkoumat k 1. dni kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit pokutu, nebo ke dni vzniku společnosti, pokud by tato společnost vznikla po 1. dni tohoto kalendářního čtvrtletí.

Nově se upraví i lhůta pro reakci plátce na výzvu správce daně doručovanou prostřednictvím datových schránek v případě, že má správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v kontrolním hlášení.

Dosud platí, že plátce musí na výzvu reagovat do 5 dnů od oznámení výzvy. Lhůta 5 dnů zůstane i nadále zachována pouze pro jiné způsoby doručování než do datové schránky, kde pro doručení se lhůta prodlouží na 17 dnů ode dne dodání výzvy.

Zřízení datových schránek pro podnikající osoby

Od roku 2023 se okruh osob, kterým bude ze zákona zřízena datová schránka, rozšíří o veškeré podnikající osoby zapsané do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku, včetně živnostníků s pozastavenou činností, a veškeré právnické osoby zapsané v registru osob.

Povinnost mít datovou schránku se tak bude vztahovat na 2 miliony uživatelů, kteří budou daňová přiznání podávat pouze elektronicky. Stát začne datové schránky uživatelům, kteří datovou schránku dosud nemají a zákon jim povinnost datovou schránku mít stanoví, zřizovat od ledna 2023.

Informaci o zřízení datové schránky by měli dostat dopisem, který jim bude doručen na adresu jejich trvalého bydliště nebo sídla. Součástí informace budou přístupové údaje do daňové schránky s návodem jak datovou schránku obsluhovat. Kromě podnikajících osob bude datová schránka zřízena dalším cca 200 tisícům právnických osob, např. společenstvím vlastníků bytových jednotek, spolkům, nadacím atd.

Původně se datová schránka měla zřizovat i občanům, kteří poprvé použijí prostředek pro elektronickou identifikaci, vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Podle nejnovější úpravy by se ale nepodnikajícím fyzickým osobám datové schránky ze zákona zřizovat neměly. K tomu se uvádí, že by bylo příliš ambiciózní, aby povinnost automatického zřízení datové schránky měli od ledna i všichni další občané po přihlášení bankovní identitou, e Občankou apod.

Datová schránka se takovým fyzickým osobám bude zřizovat výlučně na jejich žádost a nebude zřizována automaticky. V kampani zaměřené na pozitivní motivaci podporující co nejširší zavádění datových schránek se mimo jiné uvádí, že jejich prostřednictvím bude možné zjistit výpis trestných bodů řidiče, zaslat omluvenku dítěti do školy, zažádat o výpis z rejstříků trestů a jiných veřejných rejstříků apod.

Datovou schránku spravuje ministerstvo vnitra a lze jí definovat jako elektronické úložiště určené primárně k úřední komunikaci. Pokud má fyzická nebo právnická osob zřízenu datovou schránku, doručují orgány veřejné moci příslušné dokumenty pouze jejím prostřednictvím. Dokument přijatý do datové schránky se považuje za doručený okamžikem přihlášení do této schránky. V případě, že se fyzická či právnická osoba do datové schránky nepřihlásí, uplatní se tzv. fikce doručení. Lhůta pro přihlášení je 10 dnů od dodání dokumentu do datové schránky, za doručený se považuje i v případě nepřihlášení se posledním dnem této lhůty.

Připomeňme znovu, že fyzické či právnické osoby, které mají schránky zřízeny ze zákona, musí podávat všechna daňová přiznání elektronicky. Elektronicky se prostřednictvím datové schránky uskutečňuje i veškerá komunikace s finančním úřadem s výjimkou situace, kdy za podnikatele jednají jejich pověření zástupci. Písemnosti se pak doručují pouze těmto zástupcům v rozsahu jejich oprávnění k zastupování.

Osvobození od daně z příjmů z bezúplatného převodu

Zpětně se od daně z příjmů osvobodí zejména bytová družstva při bezúplatném převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce. Osvobození se vztahuje na bytové domy postavené v letech 1995 – 2007 za podpory dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, u nichž se obec zavázala bezúplatně nebo za 1 Kč a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo.

Návrh je zdůvodněn vývojem aktuálních cen nemovitostí, protože případná daňová povinnost z tohoto převodu by v důsledku jejich výše mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo v rozporu s tehdejším záměrem podpory dostupného bydlení.

Mimořádná daň z neočekávaných zisků

Součástí daňového balíčku je tzv.windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. Jde o dočasnou mimořádnou daň, která by měla být aplikována po dobu 3 let u mimořádně ziskových společností z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodů inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů.

Windfall tax je zákonem stanovena jako 60%ní daňová přirážka vztahující se k nadměrnému zisku těchto subjektů určený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023-2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj.2018 – 2021) navýšeným o 20%. Dotčeným firmám se aplikuje jako přirážka k 19% sazby daně právnických osob.

Ministerstvo financí dále uvádí: „My jsme se rozhodli připojit do připravované windfall daně také oblast bankovnictví, lépe řečeno několik největších bank splňujících test příjmů (čisté roční úrokové výnosy 6 mld. Kč). Jsem přesvědčen, že jde o správné rozhodnutí, neboť český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí úspory uložené u ČNB. Výhodné úročení ale nepromítají do bankovních produktů pro své klienty. Masívní kritika v současné době míří na stanovení úrokového výnosu 6 mld. Kč. postihujícího daňově výlučně zahraniční banky. Má se z to, že zvýhodnění tuzemských menších finančních ústavů nedosahujících těchto výnosů je nezákonné.

Výnos z mimořádné daně do státního rozpočtu se v roce 2023 očekává ve výši cca 85 mld. Kč. a ze 100% bude příjmem státního rozpočtu, dalších cca 15 mld Kč mají v příštím roce přinést cenové stropy pro výrobce elektrické energie.

Již od příštího roku se na tuto daň budou spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob platit zálohy. Základem pro výpočet záloh na windfall tax, které budou splatné v roce 2023 bude fiktivně stanovená daň z neočekávaných zisků za rok 2022. Správcem daně z neočekávaných zisků bude Specializovaný finanční úřad.

Národní rozpočtová rada předpokládá, že daň z neočekávaných zisků sníží tlak na růst deficitů veřejných rozpočtů, dále předpokládá nízkou pravděpodobnost přesunu břemene na konečného spotřebitele a možný protiinflační efekt.

Sleva na pojistném za snížené pracovní úvazky

V polovině roku 2022 byla schválena novela zákona č. 216/2022 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, která má za cíl slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří budou vytvářet a nabízet zkrácené úvazky, budou mít od února 2023 nižší odvod sociálního pojištění.

V důvodové zprávě k novele zákona se uvádí, že rodina a její stabilita je důležitou hodnotou a významnou prioritou: „Rodičům nabídneme větší možnosti, jak sladit rodinný a profesní život, aby si lidé mohli dovolit věnovat více času dětem a péči o blízké.“

Očekává se, že slevy na pojistném se okamžitě projeví v podobě vstupu dalších osob na trh práce a dlouhodobě na výši mezd a tím i odvodů do státního rozpočtu.

Podmínkou nároku na slevu na pojistném je sjednání kratší pracovní nebo služební doby než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba a rozsah kratší pracovní doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně (s výjimkou osob mladších 21 let).

Další podmínkou je vybraná skupina zaměstnanců – mají to být osoby, které z důvodu různých životních situací nemohou nebo z důvodu vyššího věku nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel by měl být finančně motivován k preferování těchto osob při obsazování zkrácených pracovních úvazků.

Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který

je starší 55 let,
pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,
pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) či stupni IV (úplná závislost). Osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,
se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem, které se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a) a § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění,
v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109 a zákona o zaměstnanosti,
je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo
je mladší 21 let (jde o čerstvé absolventy odborných učilišť a středních škol, kteří vstupují na trh práce).

Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. Zaměstnavatel musí předem oznámit svůj záměr uplatnit slevu na pojistném České správě sociálního zabezpečení.

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů – důvody a důsledky

1.10.2022 nabyl účinnosti zákon č. 245/2022, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Zákon o evidenci skutečných majitelů právnických osob měl do českého práva převést požadavky evropských směrnic upravujících oblast skutečných majitelů a pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu. K novele zákona došlo v důsledku pochyb Evropské komise, zda Česká republika provedla transpozici směrnic plně a v souladu s cíli a požadavky evropské úpravy. Z tohoto důvodu došlo k úpravě textu zákona, přijetí novely bylo provedeno ve zrychleném režimu.

Novela zákona vypouští pojmy „koncový příjemce“ a „osoba s koncovým vlivem“, které sloužily k určení skutečného majitele a nahrazuje je pojmem definujícím skutečného majitele: „osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání.“

Původní znění zákona stanovilo celou řadu výjimek právnických osob, které nemají skutečného majitele. Novela tuto pasáž zákona zúžila a nově došlo k rozšíření právnických osob, které mají skutečného majitele např. o politické strany, politická hnutí, církevní právnické osoby, odborové organizace a organizace zaměstnavatele, rovněž i o společenství vlastníků jednotek a honební společenstva.

Zásadní změnou vztahující se k definici skutečného majitele je zavedení jednotné charakteristiky při jeho posuzování – tedy vlastnictví nebo kontrola.

Vymezení osoby, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu je obsaženo v § 4 – v dřívějším znění zákona zde byly definice osob s koncovým vlivem a koncových příjemců.

U velké většiny právnických osob dojde k automatickému průpisu údaje o skutečném majiteli z jiných veřejných rejstříků nebo registru osob. Automaticky by měl být zajištěny průpis v případě osob, které mají nově povinnost evidovat skutečného majitele. Pravidla pro automatický průpis osob jako skutečných majitelů v případě jednotlivých typů právnických osob jsou obsažena v § 38 zákona o skutečných majitelích.

Pro výkon činnosti účetních, daňových poradců a jiných povinných osob ve smyslu AML zákona je důležité zejména rozšíření okruhu osob, které mají skutečného majitele. Povinné osoby vyjmenované v § 2 AML zákona jsou při provádění tzv. identifikace a kontroly klienta zjišťovat osobu skutečného majitele i u subjektů, u kterých to dříve nebylo nutné.

Vzhledem ke složitosti problematiky a riziku případných sankcí považuji za vhodné připojit informaci o povinnostech tzv. povinných osob, mezi které patří i účetní, vyplývajících ze zákona AML:

Novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – AML zákon

12. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 527/2008 Sb., kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 provedena novela výše uvedeného zákona, dále novela zákona o evidenci skutečných majitelů a zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Novela je primárně zákonem implementačním reagujícím na Směrnici Evropského parlamentu a Rady EU z 30. Května 2018- Pátou AML směrnici.

Novela mění okruh povinných osob a rovněž přesněji vymezuje dosavadní množinu povinných osob. V oblasti povinných osob provádějících účetní služby dochází k terminologické změně: dosavadní termín účetní nahrazuje termínem „osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona.“ Pokud tedy podnikatel svoji činnost uskutečňuje podle uvedeného živnostenského oprávnění, je ve vztahu k povinnostem a ostatním ustanovením AML osobou povinnou.

Účetní bude proto ve vztahu k AML zákonu povinnou osobou pouze v případě, že pracuje pro jiný subjekt jako externí účetní, podnikatel podle živnostenského oprávnění, nikoli v případech, kdy práci účetní vykonává v pracovněprávním vztahu.

Povinným osobám ukládá AML zákon celou řadu povinností v oblasti identifikace a kontroly, oznamování podezřelých obchodů.

Novela rozšiřuje a zpřesňuje údaje a informace, jejichž platnost a úplnost musí povinná osoba v době trvání obchodního vztahu zjišťovat a kontrolovat a rozšiřuje i okruh případů, jejichž kontrolu musí povinná osoba vůči klientovi zajišťovat a provádět.

9 odst. 2 písm. b) AML zákona ukládá povinné osobě zjištění totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů. Nesmí se spoléhat pouze na jediný zdroj informací a prohlášení klienta nelze za důvěryhodný zdroj pokládat. Podle § 9a odst. 3 AML zákona by povinná osoba v rámci zesílené kontroly a identifikace klienta měla získávat další dokumenty o skutečném majiteli, zamýšlené povaze obchodního vztahu a zdroji peněžních prostředků a jiného majetku klienta a skutečného majitele.

Zákon 253/2008 Sb., ukládá povinným osobám požadovat od klienta následující informace:

Údaje o klientovi – fyzické osobě; Údaje o fyzické osobě oprávněné jednat za klienta – právnickou osobu:

Jméno, Příjmení, Rodné číslo, Obec a stát místa narození, Státní občanství, Trvalý nebo jiný pobyt, Pohlaví, Kontaktní telefon, E-mail, Druh průkazu totožnosti, Číslo průkazu totožnosti, Datum vydání, Dobu platnosti, Stát, který průkaz totožnosti vydal, Orgán, který průkaz totožnosti vydal, Zaměstnání/profese – název pozice, Politicky exponovaná osoba ve smyslu ustanovení § 4 odst. 5 AML zákona

Údaje o klientovi – právnické osobě:

Obchodní firma nebo název, včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, Identifikační číslo, Adresa/sídlo, Skutečný majitel dle § 4 odst. 4 AML zákona, Vlastnická a řídící struktura, Způsob zastoupení.

Společné údaje o obchodním vztahu a původu peněžních prostředků:

Účel a zamyšlená povaha obchodního vztahu, Zdroj peněžních prostředků.

Tzv. rizikově orientovaný přístup povinné osobě ukládá, aby zhodnotila míru rizikovosti konkrétního obchodu i profil konkrétního klienta s posouzením a vyhodnocením rizikových faktorů uvedených v § 21 AML zákona.

V § 15a novela AML stanoví postup v případě, že povinná osoba zjistí při provádění kontroly nesrovnalosti, např. údaj o skutečném majiteli v evidenci neodpovídá skutečnosti, a klient je do 30 dnů neodstraní, povinná osoba musí tuto zjištěnou nesrovnalost oznámit soudu.

K povinnostem povinných osob dále patří:

zpracovat systém vnitřních zásad a písemné hodnocení rizik. Tento dokument má být základem pro plnění povinností AML
vyhotovovat záznamy o úkonech učiněných podle zákona AML a uchovávat je v požadovaném rozsahu po stanovenou dobu,
pravidelně minimálně jednou ročně uskutečnit školení zaměstnanců a spolupracujících osob a vytvořit o tom záznam,
provádět identifikaci smluvních stran obchodu nad 1 000 EUR, vyhledávat a oznamovat případnou registraci klienta v tzv. sankčních seznamech, posoudit zda účastníkem obchodu není politicky exponovaná osoba,
provádět kontrolu smluvních stran obchodu a v jejím rámci provést identifikaci skutečného majitele právnické osoby, zjišťovat a ověřovat účel obchodu, zdroj peněz a u politicky exponované osoby původ majetku,
vyhodnocovat, zda obchod nebo jednání kterékoliv ze smluvních stran nevykazuje znaky podezřelého obchodu a při zjištění podezřelého obchodu podat oznámení Finančnímu analytickému úřadu,
ohlásit Finančně analytickému úřadu tzv. kontaktní osobu, která s ním bude zabezpečovat průběžný styk a ohlašovat podezřelé osoby

Neplnění povinností uložených AML zákonem může být sankcionováno pokutou, jejíž výše může dosáhnout 130 000 000 Kč.

Novela zákona o dani z příjmů provedená zákonem 142/2022 Sb.

Zákon kromě jiného upravuje takzvané přidanění při využití vozidla k služebním i soukromým účelům. Bezplatné poskytnutí vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely se považuje za nepeněžní příjem zaměstnance.

Nepeněžní příjem se podle stávající úpravy zdaní tak, že se mu ke mzdě přidaní částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Nerozhoduje přitom, zdali je v konkrétním měsíci skutečně použito, ale zda ho má zaměstnanec k soukromému užití k dispozici. Cenou vozidla je pro tyto účely vstupní cena podle § 29 ZDP včetně DPH. Minimální cena za využití vozidla poskytnutého zaměstnanci k služebním i soukromým účelům je 1 000 Kč.

Stávající úprava při tomto poskytnutí nerozlišuje zda je zapůjčováno motorové vozidlo nízkoemisního charakteru. Pro všechna vozidla je stanoven stejný režim.. Důvodová zpráva uvádí: „Není zohledněna aktuální situace a dlouhodobé trendy vyžadující zvýšenou podporu nízkoemisní mobility, jejíž provozování přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, je šetrnější k životnímu prostředí a nevyžaduje (případně redukuje spotřebu pohonných hmot – motorové nafty a motorového benzinu.“

V novele proto dochází ke stanovení odlišného režimu při poskytování nízkoemisních vozidel zaměstnavatelem zaměstnanci k služebním i soukromým účelům ve prospěch nízkoemisní mobility - snižuje se procentuální částka ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance z 1% vstupní ceny vozidla na 0,5%. Pokud je poskytnuto nízkoemisní vozidlo – elektromobil nebo vozidlo kombinující spalovací motor a elektromotor.

Nízkoemisním vozidlem se v případě osobních silničních vozidel rozumí vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 nepřesahující stanovené emisní limity CO2 uvedené v § 3 písm. a) sněmovního tisku č. 160 – zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a vřejných služeb v přepravě cestujících

Podle přechodných ustanovení se tato úprava použije pro celý kalendářní rok 2022.

Sleva na pojistném namísto zvyšování důchodů

Senioři pobírající starobní důchod mohou bez omezujících podmínek (neplatí u předčasného starobního důchodu) dále podnikat. Účast na sociálním pojištění a povinnost toto pojištění platit vznikne pokud se k tomuto pojištění podnikající důchodce sám dobrovolně přihlásí nebo v případě kdy jeho daňový základ překročí každoročně stanovenou rozhodnou částku pro vedlejší činnost.

Důchodci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku tohoto nároku vykonával výdělečnou činnost a přitom pobíral starobní důchod v plné výši, se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů této činnosti o 0,4% výpočtového základu. Osoby, které toto zvýšení chtějí využít, musí každý rok podat žádost. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce tento systém změnit.

Pro pracující a podnikající důchodce by se mělo zrušit zvyšování výměry starobního důchodu, avšak současně s tímto zrušením zavést u této kategorie slevu na sociálním pojištění. Důvodová zpráva uvádí: „Cílem je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce. Zároveň pomůže v době zvýšené poptávky po zaměstnancích (zejména kvalifikovaných) a v důsledku toho lze očekávat další pozitivní rozpočtové efekty, a to nejen v dlouhodobém, ale i v relativně krátkodobém časovém horizontu. Opatření bylo projednané na pracovním týmu pro důchodovou reformu.“

Podnikajícím důchodcům se má snížit pojistné o 6,25 procentních bodů z 29,7% na 22,7%. Nárok na nižší sazbu na pojistném uplatní OSVČ v tiskopise Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za příslušný kalendářní rok. Současně se upraví i výše měsíčních záloh na pojistné. Zálohy na pojistné v nové sazbě 22,7%, v případě, že zákon nabude předpokládané účinnosti k 1. červenci 2023, budou OSVČ poprvé platit za červenec 2023.

Novela zákona dále navrhuje návrat k právní úpravě platné před 1.1.2010, podle které zaměstnavatel nevede evidenční list důchodového pojištění za zaměstnance, který má nárok na slevu na pojistné.

Zaměstnanci, který požádá o důchod zpětně, bude umožněno zaplacené pojistné ve výši slevy zpětně získat. Tento přeplatek na pojistném vrátí na základě žádosti příslušná OSSZ.

Drobní podnikatelé by neměli platit poplatky OSA

Při projednávání novely autorského zákona byl schválen i pozměňovací návrh, tzv. „lex železářství“, který by měl menší obchody, kadeřnice a podobné činnosti zbavit povinnosti platit kolektivním správcům typu OSA nebo Integram autorské poplatky.

Do textu návrhu zákona se přidává nové ustanovení, že za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.

Nové ustanovení se vykládá tak, že se vztahuje na velké množství živnostníků, kteří vykonávají podnikatelskou činnost sami nebo v rámci rodinné živnosti (rodina není považována za veřejnost), nebo s 1 či 2 zaměstnanci v odvětví, kde hudba, rozhlasové či televizní vysílání jim nepřináší žádný finanční či nemajetkový prospěch např. ve formě spokojenosti zákazníka – malé prodejny, kadeřnice, železářství, pražírnu kávy, zámečnictví, dílny řemeslníků apod. Nová úprava by se měla uplatnit i ve zdravotnických zařízeních.

Pro neplacení poplatků OSA a dalším agenturám by měly by být splněny následující podmínky:

omezený počet zákazníků a zaměstnanců, současně se vyskytujících na jednom místě (cca do 20 lidí) a jejich fluktuace, pro splnění podmínky nahodilosti zachycení rozhlasového či televizního vysílání zákazníky,
volba hudby, rozhlasového či televizního vysílání je ovládána čistě podnikatelem, nikoli zákazníky. Nedochází ani k tomu, že by pro určité zákazníky byla volena určitá hudba nebo vysílání,
nemá hospodářský účel a nepřináší finanční prospěch pro daného podnikatele.

Legislativní proces sice není dokončen, novela ještě neprošla Senátem a nepodepsal jí prezident republiky, nicméně se předpokládá, že účinnosti by měla nabýt na počátku roku 2023.

Antibyrokratický balíček

Vláda koncem srpna schválila soubor 20 opatření, která mají snížit byrokratickou zátěž podnikatelům, živnostníkům a občanům zrušením či úpravou nadbytečných, samoúčelných a obstrukčních opatření. Jednotlivé změny by měly být postupně zapracovány do návrhů novel příslušných zákonů.

Součástí prvního balíčku je zrušení rozvrhu čerpání dovolené, hlášení o ukončení neschopenky, které zaměstnavatel posílá na Českou správu sociálního zabezpečení i v případě ukončení pracovního poměru zaměstnance, nadbytečná povinná revize elektrických spotřebičů, vstupní lékařské prohlídky zaměstnanců.

Úprava „pracovnělékařských prohlídek“ by měla být provedena novelou vyhlášky a mělo by k ní tudíž dojít od 1. 1. 2023.

Na antibyrokratický balíček č. I by měl navázat antibyrokratický balíček č. II, který by měl zahrnovat řešení legislativně složitějších změn.

Zvýšení stravného a průměrných cen pohonných hmot

Podle nové vyhlášky mají zaměstnanci nárok na vyšší stravné, vyšší náhradu za pohonné hmoty i stravenkový paušál. Ministerstvo práce a sociálních věcí je zmocněno v mimořádném termínu upravit vyhláškou sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel nebo průměrnou cenu PHM, jakmile se některá z těchto cen ode dne účinnosti zákoníku práce nebo ode dne poslední úpravy obsažené ve vyhlášce zvýší nebo sníží o 20%.

Protože tato situace nastala je od 20 srpna 2022 účinná vyhláška 237/2022 o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny PHM pro účely poskytování cestovních náhrad.

Od 20.8.2022 mají zaměstnanci nárok na vyšší stravné na pracovních cestách a zaměstnavatel je povinen stravné v této výši poskytnout.

Od 20.8.2022 platí tato výše stravného v podnikatelské sféře:

Délka pracovní cesty 5 až 12 hodin 120 Kč

12 až 18 hodin 181 Kč

Déle než 18 hodin 284 Kč

Peněžitý příspěvek na stravování, tzv. stravenkový paušál, za jednu směnu je na straně zaměstnavatele osvobozen od daně a pojistných odvodů do výše 70% horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5-12 hodin, od 20. srpna 2022 je to částka 99,40 Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot se v průběhu roku 2022 měnily několikrát (1.1., 12. 3., 14.. 5., a 20. 8. 2022. Současně platí:

1 litr benzinu 95 oktanů 44,50 Kč

1 litr benzinu 95 oktanů 51,40 Kč

1 litr nafty 47,10 Kč

1 kilowathodina elektřiny 6,00 Kč

Radikální změny se chystají v připravované novele zákoníku práce u dohod o provedení práce a pracovní činnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje v rámci transpozice evropské směrnice novelu zákoníku práce, ve které dojde k zásadním změnám v ustanoveních upravujících dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti:

Vznik nároku na dovolenou

Pracovníci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti získají nárok na dovolenou. Obecná právní úprava dovolené v § 211 – 223, která deklaruje právo na dovolenou u zaměstnanců v pracovním poměru, se bude nově vztahovat i na dohody mimo pracovní poměr. Tak zvaným dohodářům tak ze zákona při splnění stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou.

Protože zákoník práce nestanoví u dohod o provedení práce a pracovní činnosti žádnou týdenní pracovní dobu ve smyslu §§ 79 a 80 zákoníku práce, což je zásadní pro stanovení délky dovolené, bude v novele ZP stanoveno, že pro účely dovolené se pro zaměstnance pracující na dohodu o pracovní činnosti se za týdenní pracovní dobu považuje sjednaný rozsah práce podle § 76 odst. 4 zákoníku práce.

U zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce bude pro účely dovolené stanovena týdenní pracovní doba 10 hodin týdně, pokud bude sjednán rozsah pracovní doby až 20 hodin týdně, bude za týdenní pracovní dobu považováno 20 hodin.

Výpočet délky dovolené závisí na:

konkrétní délce týdenní pracovní doby
počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce
výměře dovolené

K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní prac. doby/52 x týdenní pracovní doba x 4

Příklad k výpočtu dovolené uvedený v důvodově zprávě k návrhu zákona:

Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kterou měl uzavřenou od 1.6. 2022 do 30.9. 2022 se sjednaným rozsahem 16 hodin týdně, odpracoval pro účely dovolené 288 hodin, tedy 18 násobek své 16hodinové pracovní doby, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 23 hodin dovolené – (18/52 x 16 x 4 = 22,15).

Nemocensky pojištění pracující na dohody budou mít nárok i na ošetřovné

Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí: „Důvodem tohoto rozšíření okruhu osob je zajištění rovnocenného postavení všech pracujících zaměstnanců, jejichž zaměstnání je zdrojem příjmu na živobytí tak, aby zcela nepřišli o zdroj obživy v případech ošetřování nemocného člena rodiny“

Na dohody se budou vztahovat ustanovení upravující veškeré překážky v práci

Zaměstnanci pracující na dohody nebudou nově mít ze zákona právo pouze na důležité osobní překážky v práci podle §§ 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci.

Dále se navrhuje, aby dohodářům byly poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci o sobotách a nedělích.

V Jablonci nad Nisou 12/2022 Ing. Vladimír Opatrný

daňový poradce č.790

e-mail:opatrny@opatrny.cz

tel. č. 777 313 646

Daňové a účetní aktuality

2022, 2023

--------------------------------------------------