19. 9. 2012
Důchodové spoření zvýší nároky na administrativu firem a zaměstnavatelů Poslanecká sněmovna přijetím zákona o důchodovém spoření s účinností od 1. ledna 2013 odstartovala tzv. druhý pilíř důchodové reformy. Platby do nového důchodového systému měly od stejného data směřovat do jednotného inkasního místa.. Protože jednotné inkasní místo k 1. ledna 2013 zavedeno nebude, je evidence a provádění těchto plateb předmětem samostatného zákona o důchodovém spoření.......
Poslanecká sněmovna přijetím zákona o důchodovém spoření s účinností od 1. ledna 2013 odstartovala tzv. druhý pilíř důchodové reformy. Platby do nového důchodového systému měly od stejného data směřovat do jednotného inkasního místa.. Protože jednotné inkasní místo k 1. ledna 2013 zavedeno nebude, je evidence a provádění těchto plateb předmětem samostatného zákona o důchodovém spoření.
Druhý důchodový pilíř předpokládá, že účastník důchodového spoření zaplatí o 3% vyměřovacího základu na důchodové pojištění nižší povinné pojistné, čímž se sníží i jeho nárok na důchod v prvním důchodovém pilíři. Tato 3% budou zasílána na jeho účet u penzijní společnosti, které své peníze svěří v dobré víře, že při dosažení důchodového věku (např. v roce 2044), mu tato začne prostředky z jeho individuálního účtu vyplácet. K těmto 3% vyvedeném ze systému sociálního pojištění ale bude muset navíc připlácet ještě 2% příspěvku z vlastní kapsy. Na individuální účet důchodového spoření u penzijní společnosti mu tak po dobu např. 32 let budou měsíčně přicházet platby rovnající se 5% vyměřovacího základu pro pojistné.
Účast na důchodovém spoření je dobrovolná a tak i odvodové a evidenční povinnosti spojené s tímto systémem se budou týkat pouze těch zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci do důchodového spoření vstoupí. K tomu, aby se zaměstnavatel stal plátcem pojistného, postačí účast jediného zaměstnance v systému důchodového spoření.
Protože pojistné na sociální pojištění bude i v roce 2013 nadále hrazeno správám sociálního zabezpečení, zavádí zákon o penzijním spoření nové pojistné, pojistné na důchodové spoření, jehož poplatníky budou účastníci důchodového spoření. Toto pojistné bude hrazeno finančnímu úřadu prostřednictvím zaměstnavatelů, které zákon pasuje do postavení plátců pojistného s následujícími povinnostmi:
- zaměstnavatel, kterému zaměstnanec oznámí, že se stal účastníkem důchodového spoření a poplatníkem pojistného, srazí zaměstnanci 3,5% vyměřovacího základu na sociální pojištění (namísto 6,5%) a navíc mu srazí 5% pojistného na důchodové spoření,
- zaměstnavatel bude podávat finančnímu úřadu měsíčně hlášení výhradně v elektronické podobě, které bude obsahovat údaje o spořících zaměstnancích a společnostech, kterým jsou platby důchodového spoření určeny,
- na základě prvého hlášení bude zaměstnavatel finančním úřadem automaticky zaregistrován jako plátce pojistného na důchodové spoření,
- po uplynutí roku (do konce března) podá zaměstnavatel roční vyúčtování důchodového spoření.
Stručně shrnuto: firmám v souvislosti se zajištěním agendy důchodového spoření zaměstnanců do soukromých penzijních společností, přibude množství běžných administrativních úkonů, dále měsíční hlášení, roční zúčtování, následné kontroly a přibudou zcela jistě i mnohé další, zatím ani netušené komplikace. A bude je to stát mnoho času i peněz. Kladu proto zcela vážně ministerstvu financí otázku, zda-li náklady firem vynaložené na agendu důchodového spoření, které nikterak nesouvisí s dosažením jejich příjmů, nýbrž se ziskem a výnosy jiného podnikatele, budou z pohledu zákona o daních z příjmů považovány za daňově účinné výdaje.
Ing. Vladimír Opatrný
Daňový poradce