Zákon o daních z příjmů stanoví (§24 odst. 2 písm.j bod 3), že mezi daňově účinné výdaje zaměstnavatele na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců patří i výdaje na provoz vlastních vzdělávacích zařízení a výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců nebo s jejich rekvalifikací.
Odborným rozvojem zaměstnanců se podle zákoníku práce (§227) rozumí:
- zaškolení a zaučení,
- odborná praxe absolventů škol,
- prohlubování kvalifikace,
- zvyšování kvalifikace.
Prohlubováním kvalifikace je její průběžné doplňování, kterým se její podstata nemění, ale udržuje a obnovuje. Umožňuje tak zaměstnanci další výkon sjednané práce. Náklady na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Účast na školeních nebo jiných formách odborné přípravy nebo na studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce a zaměstnanci za ní přísluší mzda nebo plat.
Za zvýšení kvalifikace se považuje změna hodnoty kvalifikace, případně její rozšíření nebo získání. Cestou vedoucí ke zvyšování kvalifikace je proto studium nebo jiné formy vzdělávání, jejichž absolvování je předpokladem dosažení vyššího stupně vzdělání.
Podmínkou daňové účinnosti výdajů na vzdělávání na straně zaměstnavatele je podle dostupných výkladů (pokyn Generálního finančního ředitelství č. D-6) souvislost těchto výdajů s předmětem činnosti zaměstnavatele a s pracovním zařazením zaměstnance. Z tohoto pohledu by měl být řešen daňový režim výdajů spojených se středoškolským či vysokoškolským studiem zaměstnanců (školné, studijní pomůcky, cestovní náhrady apod.), účastí na různých školeních, studijních pobytech, výdajů za jazykové kursy, získání řidičských oprávnění apod.
Na straně zaměstnance jsou výdaje na jeho odborný rozvoj daňově osvobozeny (§6 odst.9 zákona o daních z příjmů), pokud jsou uhrazeny zaměstnavatelem a nejsou poskytnuty formou peněžního plnění.
Daňové osvobození na straně zaměstnance se vztahuje i na případy, kdy mu zaměstnavatel formou nepeněžního plnění hradí výdaje na získání kvalifikace, která nesouvisí s předmětem podnikání firmy nebo s pracovní pozicí zaměstnance. U zaměstnavatele se ovšem takové výdaje budou posuzovat jako nedaňové.