Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Stíny výdajových paušálů

Ve svých pravidelných daňových informacích se již několik let pravidelně dotýkám problémů spojených s úpravou a uplatňováním tzv. výdajových paušálů, které měly a mají snížit administrativní zátěž spojenou s provozováním drobných živností a jiného podnikání.

Výdajové paušály totiž umožňují, aby drobný podnikatel nemusel vést evidenci svých skutečných výdajů a pro daňové účely jejich  hodnotu  stanovil tzv. výdajovou fikcí - zákonem stanoveným procentem z dosažených příjmů.   Legislativní vývoj  a reálná praxe ve svérázném politickém a hospodářském prostředí České republiky posunuly  jejich původní funkci   v daňovém systému  do polohy nástroje sice legální, nicméně ekonomicky nepodložené, škodlivé a nezdůvodnitelné daňové optimalizace, která se citelně projevuje jak v masívním výpadku daňového výběru, tak i narušením principů rovné hospodářské soutěže (v roce 2005 činil výběr daně z příjmu fyzických osob podávajících přiznání 26 583 mil. Kč, v roce 2012 činila jeho hodnota pouze 3 561 mil. Kč). Značná část tzv. paušalistů se  oproti nepaušalistům ocitla v tuzemském daňovém ráji. Daňový systém v této podobě nevykazuje žádoucí atributy spravedlivosti a neutrality tím, že  zvýhodňuje poplatníky, kteří využíváním paušálů snižují svůj základ daně o výdaje, které ve skutečnosti nevynaložili a deformuje hospodářskou soutěž znevýhodněním  jiných, kteří takto postupovat nemohou. Výpadky daňového výběru pak řeší např. daňovou diskriminací  pracujících důchodců    Neblahou úroveň poměrů zjevně dokládá i to, že otázka výdajových paušálů je četnými politiky a představiteli různých institucí  v současně probíhající  diskusi nad novým  zněním zákona o daních z příjmů, bez seriózního rozboru  důsledků jejich stávající úpravy,  demagogicky zneužívána k populistické manipulaci  stylizováním se do falešné role obhájců podnikatelů a podnikání.
Navrhované limitování obratu pro možnost využití výdajových paušálů daně ani administrativní zátěž  drobných podnikatelů a živnostníků nezvýší. Poplatníci s obratem vyšším než 1 milión se bez ohledu na využívání či nevyužívání  paušálů musí povinně registrovat jako plátci DPH, vést zákonem vyžadovanou záznamní povinnost o svých příjmech a výdajích a minimálně čtvrtletně podávat přiznání k DPH.  Nynější úprava výdajových paušálů však  ve svých důsledcích  spolehlivě zakládá i další v debatách zpravidla opomíjený problém. Vzhledem k tomu, že paušalisté ve své většině vykazují pro účely sociálního pojištění nízké vyměřovací základy a často platí pouze minimální  odvody pojistného, jejich důchodová situace bude mírně řečeno velice špatná.
Přál bych si, abychom  správná a tedy i spravedlivá řešení byli schopni nacházet po věcné a seriózní diskusi, a to nejenom v oblasti daňové legislativy. Vědomí, že tomu tak není a že v systému se úspěšně prosazují demagogové a manipulátoři však nikterak nenavozuje tu míru optimistických očekávání,  kterou by si přáli zjišťovat dobře placení organizátoři četných anket.     
 
  
       Ing. Vladimír Opatrný
       daňový poradce