Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Náklady na reprezentaci základ daně nesnižují

30. 7. 2014

Zákon o daních z příjmů stanoví, že náklady související s podnikáním (tzv. náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů) lze uplatnit jako položky daňově účinné. Tento princip však v praxi neplatí ve všech případech.

Podnikatelé v České republice jsou oproti obvyklým evropským daňovým standardům diskriminováni např. i tím, že náklady vynaložené při  jednáních se zahraničními či tuzemskými obchodními partnery,  zákazníky apod., do daňově účinných nákladů snižujících základ daně zahrnovány nejsou.
V § 25 odst. 1 písm. t)  zákona o dani z příjmů se v rozporu s výše uvedeným principem nákladové souvislosti s podnikáním  totiž stanoví, že za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména „výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a bezúplatná plnění  (bezúplatné plnění je nově používaný termín pro dary); za bezúplatné plnění se přitom nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.“
Při firemních jednáních s obchodními partnery v pronajatých prostorách hotelů či restauračních zařízení se s přihlédnutím k uvedenému  postupuje tak, že z faktury za poskytnutí služeb při tomto jednání se  vydělí náklady za pronájem poskytnutých prostor, které jsou považovány za daňově účinné, a náklady za konzumaci jídel a nápojů, které daňově uplatnit nelze.    
Důvodem této specifické daňové úpravy je zřejmě obava ze zneužití daňové účinnosti nákladů na reprezentaci jejich uplatňováním   v nepřiměřené výši a k účelovému snižování základu daně o případnou osobní spotřebu.
Vkrádající se otázkou k zamyšlení zůstává, je-li nulová daňová tolerance k těmto nákladům správným  řešením a zdali by nebylo vhodnější a serióznější např. jejich zdůvodnitelné limitování, čili jakýsi kompromis mezi nedůvěrou a ostražitostí správců daně na straně jedné a objektivní povahou nákladů na podnikatelskou reprezentaci na straně druhé.

Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce