Živnostníci v Hospodářské komoře nesouhlasí se záměrem MPSV zvýšit jim odvody

1eet.jpg

Praha, 10. února 2020 Výchozí varianta nastavení parametrů nového důchodového systému, se kterou přišla Komise pro spravedlivé důchody, počítá s tím, že živnostníci začnou platit mnohem vyšší odvody než dosud. Opatření dopadne zvláště tvrdě na ty nejdrobnější podnikatele. Živnostníci sdružení v Hospodářské komoře České republiky s takovým záměrem nesouhlasí. 

Podle důchodové komise je současné nastavení parametrů důchodového systému neudržitelné, a proto u živnostníků prosazuje úpravu stávajícího konsenzuálního rozdělení jejich příjmů tak, že se má razantně zvýšit část peněz podléhající pojistnému. Komise chce, aby se živnostníkům odvody vypočetly ze 75 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (nyní z 50 %) a zároveň aby se jim i zvýšil minimální základ pro výpočet pojistného ze současných 25 na 40 % průměrné mzdy. 

To jinými slovy znamená zvýšení daní. Sociální pojištění je v podstatě daň jako kterákoli jiná. Ačkoliv si živnostníci uvědomují nezbytnost důchodové reformy, pro OSVČ s nízkými příjmy by toto zvýšení odvodu bylo likvidační a vhánělo by je do šedé zóny,“ uvedla viceprezidenta Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková po diskusi se živnostníky v Sekci živností a řemesel Hospodářské komory. 

Tím by samozřejmě došlo k významnému snížení počtu OSVČ, a i pracovních míst, které tyto OSVČ vytvářejí, a též ke zpomalení tvorby HDP naší země,“ poznamenal viceprezident Hospodářské komory a prezident Cechu obkladačů ČR Roman Pommer. 

Osoby samostatně výdělečné činné v současné době odvádějí ze svých výdělků pojistné na důchodové pojištění, které jde na důchody dnešních seniorů (průběžný důchodový systém), a to v 28% sazbě. Základem pro výpočet výše pojistného je polovina rozdílu mezi dosaženými hrubými příjmy a vynaloženými výdaji. 

Tento rozdíl je tzv. smíšeným důchodem drobných podnikatelů a zahrnuje jak zisk, tak příjem z pracovní činnosti pro vlastní podnik. Tak jako se pojistné neodvádí ze zisku zaměstnavatelů, tak se pojistné neplatí z podnikatelského zisku OSVČ, ale jen z peněz odpovídajících mzdě. Stávající rozdělení smíšeného důchodu půl na půl je výsledkem intenzivních politických a odborných diskuzí, vedených v minulosti. 

Příklad, jak stát hodlá živnostníkům zvýšit odvody: 

Přepokládejme, že drobná švadlena, pro kterou je podnikání hlavním způsobem obživy, utrží v průměru za měsíc 30 tisíc korun. I při uplatnění 60% paušálu na odečet výdajů ale švadlena musí odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu, a to jak při stávajícím nastavení, tak i v případě realizace návrhu důchodové komise. Ovšem kvůli komisí navrhované změně způsobu stanovení minimálního vyměřovacího základu by její odvod skokově narostl o 60 procent. 

V jiném případě živnostník, umělecký kovář, pro kterého je podnikání hlavním způsobem obživy, utrží za měsíc průměrně 90 tisíc korun. Při použití 60% paušálu mu vyměřovací základ vychází vyšší než minimální vyměřovací zaklad – jak v současném systému, tak i podle návrhu důchodové komise. Jenže kvůli tomu, že by nově musel živnostník vycházet ze 75 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, odváděl by na důchodové pojištění skokově o 50 procent více. 

Navržená opatření Komise pro spravedlivé důchody dopadnou zvláště tvrdě na živnostníky s nejnižšími příjmy

V ČR působí 1,036 milionu živnostníků se živnostenských oprávněním, z tohoto počtu je živnost pro cca 600 tisíc lidí hlavním zdrojem živobytí. Hospodářská komora České republiky má ve svých řadách přes 16 tisíc živnostníků, malých a středních firem i pro tuzemské hospodářství strategicky důležitých velkých podniků a zastřešuje 122 svazů, profesních asociací, řemeslných cechů a klastrů. 

Tiskové oddělení
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15  110 00 Praha 1
M: +420 724 613 088

diro@komora.cz  www.komora.cz