16. 2. 2015
V rámci zajišťování povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením mohou orgány inspekce práce pokutovat jednak zaměstnavatele za neplnění této povinnosti, a to i neplnění formou tzv. náhradního plnění spočívajícího v nákupu zboží, služeb nebo zadávání zakázek. A jednak mohou pokutovat poskytovatele tohoto náhradního plnění, a to za nevedení evidence odběratelů a výše poskytnutého plnění.
S účinností od 1. 1. 2015 však novela zákona o zaměstnanosti zavádí nový přestupek a správní delikt.
Novelizovaný zákon o zaměstnanosti rozšiřuje povinnosti odběratelů i poskytovatelů tzv. náhradního plnění v oblasti evidence spojené s obchodními vztahy v rámci poskytování náhradního plnění.
Novela rozšiřuje povinnost poskytovatele náhradního plnění evidovat seznamy odběratelů, nejen s uvedením jejich identifikace a ceny odebraného zboží, služeb nebo zadaných zakázek, ale také i s datem dodání zboží, služeb nebo plnění zakázky a číslem dokladu, na jehož základě se náhradní plnění realizovalo.
Zákon od nového roku rozšiřuje rovněž informační povinnosti zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci, které mají v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen "OZP") vůči Úřadu práce ČR. Takový zaměstnavatel bude povinen příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nejpozději do 15. 2. následujícího kalendářního roku nahlásit nejen údaje vztahující se k jeho plnění povinného podílu zaměstnávání OZP včetně způsobu plnění, ale oznamovat také identifikační údaje poskytovatele náhradního plnění, cenu odebraného zboží, služeb či zadaných zakázek a číslo dokladu, na jehož základě se náhradní plnění uskutečnilo.
Očekávaný efekt nové úpravy zákona spočívá v přispění ke kultivaci prostředí v této oblasti a ke zlepšení kontrolních mechanismů, které inspekci práce umožní efektivně odhalovat a postihovat případné zneužívání při poskytování náhradního plnění.
Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)