V. Dlouhý: dnešní aktuality o dopadech vládních opatřeních na podnikatele (7.5.2020)

Vláda odsouhlasila návrh zákona o odložení splatnosti a snížení pojistného na sociální zabezpečení. Připomínám, že Hospodářská komora od počátku této krize požadovala, aby vláda ulevila firmám v jejich cash flow, tento náš požadavek je součástí aktuálního Dvacatera. Vláda navrhuje odklad splatnosti tří měsíčních plateb splatných v červnu, červenci a srpnu. Dobrou zprávou je, že o záměru odložit platbu odvodu nebude nutné informovat okresní správu sociálního zabezpečení. Odložené částky musí být zaplaceny do 20. října (škoda, že neprošel původní návrh MPSV 20. listopadu). Ovšem tato úleva nebude zadarmo – zaměstnavatel bude za dobu odkladu platit penále v roční úrokové sazbě 4 %. S takovým parametrem nesouhlasím, nevidím důvod, proč by stát měl firmy, obzvlášť v této krizi, penalizovat.  Součástí původního návrhu z dílny MPSV bylo i snížení odvodu sociálního pojistného na jednu pětinu jeho standardní výše. O alespoň částečném promíjení pojistných odvodů v Hospodářské komoře hovoříme od samého počátku. Přechodné snížení odvodu pro postižené firmy by bylo jen jiným technickým řešením téhož. Bez ohledu na možné dílčí výhrady (ty by se daly jistě ošetřit) se ministerský návrh ubíral správným směrem, bohužel však nepřežil schůzi vlády. Téma promíjení nebo přechodného snížení pojistných odvodů nicméně budu otevírat při každém setkání se členy vlády jako efektivní opatření ke zmírnění těžkého dopadu vládních koronavirových restrikcí na cash flow firem.

Vláda rovněž posvětila Ministerstvu průmyslu a obchodu zvýšení dotace v programu Ošetřovné pro OSVČ na 500 Kč za jeden den podpory.

Ministr průmyslu a obchodu vládu informoval o jím připravovaném programu COVID – NÁJEMNÉ. Program by zavedl možnost 50% podílu státu na hrazení nájemného za období od 12. března do 30. června, pokud sám pronajímatel po dohodě s nájemcem sleví z nájemného 30 % a nájemce uhradí 20 % (původního) nájemného. Administrací programu by se měl zabývat resort MPO. Doufáme, že bude mít dost kapacit, protože my jako Komora včetně našich regionálních složek bychom se asi také dokázali na funkčním provozu takového dotačního programu podílet. Podobně jako se angažujeme v náboru kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců nebo při výběru mýta. K diskusi jsou některé parametry zamýšleného programu. Existují například situace, kdy je sjednáno nájemné na nákladové úrovni nebo jen těsně nad ní, a tehdy je sporné tlačit ke snížení nájemného pod tuto minimální úroveň. Určitě by bylo možné – podobně jako v případu odstupňovaného snižování pojistného – uvažovat o určitém státním příspěvku na nájemné i v situaci, kdy se pronajímatel s nájemníkem dohodnou na rozumném, ekonomicky odůvodněném snížení nájemného o méně než 30 %.

Vláda také na svém jednání rozhodla, že s účinností od 11. května 2020 dojde ke spuštění některých částí programů ekonomické migrace. Společně s Programem klíčový a vědecký personál, Programem vysoce kvalifikovaný zaměstnanec bude možné v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec pro středně kvalifikované v 1. fázi žádat o pracovníky spadající pod sociální služby. Stejně tak bude blíže určeno na webových stránkách MZV, ze kterých zemí bude možné získat zahraniční pracovníky. Veškeré pozitivní postupy týkající se znovu otevření projektových možností, jak získat nové pracovníky z třetích zemí, využití sezónních pracovníků, závisí však na epidemiologické situaci zdrojové země. Pro zajištění co nejvíce možné informovanosti o aktuálním stavu a případných dalších postupech se HK ČR rozhodla realizovat dne 12. května webinář s účastí zástupců jednotlivých resortů, kteří situaci monitorují a vyjednávají podmínky s epidemiologickými pracovníky. Více informací včetně přihlášení na webinář naleznete zde.

V návaznosti na výše uvedené aktivity k podpoře zahraniční migrace jsem vyzval ke spolupráci dopisem a tiskovou zprávou vládní představitele příslušných ministerstev (MPSV, MZV, MPO a MV). Tuto iniciativu Hospodářské komory podpořila široká škála podnikatelské veřejnosti. Jsme připraveni jednat o postupech a možnostech v alternativních řešeních. Například určit bezpečnou zemi, počet pracovníků, oborové zaměření, dopravu do ČR, aj. tak, aby vše bylo v souladu s bezpečnostními podmínkami státu a dodržení epidemiologických požadavků.

• Poslanecká sněmovna schválila ve zkráceném jednání návrh na další odložení poslední vlny EET (sněmovní tisk 849) do konce letošního roku s tím, že i podnikatelé, kteří začali evidovat v předchozích vlnách, nemají do konce roku tuto povinnost. Dalším vládním návrhem čerstvě schváleným poslaneckou sněmovnou je rozšíření kompenzačního bonusu i na společníky s.r.o. (sněmovní tisk 850). Víte, že jsme dlouho usilovali o to, aby zejména malé společnosti nebyly státem opomíjeny při kompenzaci problémů, které jim v souvislosti s koronavirovou krizí vznikly (viz tisková zpráva).
• Na zaměstnavatele bude mít vliv i další poslaneckou sněmovnou schválený návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (sněmovní tisk 851). Všechny tyto legislativní návrhy musí samozřejmě ještě projednat Senát.

• Včera prezident podepsal novelu zákona o kompenzačním bonusu. Kvitovali jsme prodloužení období, za které bude vyplacení kompenzačního bonusu příslušet.
• Tento týden byl také ve sbírce zákonů vyhlášen zákon o poskytnutí státní záruky ČR na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2.
• Připomínám, že už 29. dubna nabylo účinnosti nařízení vlády č. 215/2020 Sb., které upravuje další dostupnost státní podpory umožňující čerpat úvěrové prostředky od bank, a to prostřednictvím poskytování záruk za takové úvěry ze strany EGAP. EGAP bude na vlastní účet poskytovat záruky jako zajištění splacení úvěrů. Jsou to záruky za splacení jistiny úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a za účelem udržení podnikání poskytnutých vývozcům, výrobním a obchodním podnikům. Tyto záruky poskytuje EGAP jako mimořádné opatření státu za účelem vyšší dostupnosti likvidity exportně orientovaných podniků. Záruka ze strany EGAP je podmíněna splněním určitých kritérií. Bude tak dosažitelná jen pro větší podniky (250 a více zaměstnanců) s průkazným podílem vývozu (20 a více procent), přičemž horní hranicí záruk pro jeden podnik je „evropský“ limit 800 tis. EUR (hrubá částka, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku apod.) a úvěr není určen pro některé oblasti podnikání, jako je např. doprava, ubytování nebo turistický a sázkový byznys. Detailní podmínky naleznete zde.
• Pravidelně aktualizujeme informace o cestování do sousedních zemí (v příštích týdnech plánujeme rozšíření na další země). Pořádáme nově sérii webinářů Antivirotikum pro export, každý čtvrtek účastníci získají aktuální informace k obchodu, logistice a autentický příběh exportující firmy. Pilotně jsme zacílili na Francii, tento týden je tématem podpora EU, v plánu je Rakousko, Británie, Itálie a další země (bližší informace zde). Připravujeme tzv. Exportní telemaraton, celotýdenní segmentovaný webinář se vstupy partnerů (MZV ČR, ČSOB, ČEB, EGAP). První akci tohoto typu plánujeme na začátek června. Firmy se dozví aktuální informace o nástrojích a podpoře exportu přímo od jednotlivých aktérů a poskytovatelů.

• Na webové stránky komory jsme umístili další informace našich začleněných společenstev. Mezi nové příspěvky patří aktualizovaná verze manuálu pro provoz fitness center od 11. května 2020, v níž Česká komora fitness reaguje na další vlnu rozvolňování opatření pro sportovní aktivity. Dále pak tiskovou zprávu Asociace hotelů a restaurací, ve které Asociace vítá návrhy na snížení DPH pro ubytovací služby. Podněty našich začleněných společenstev i členů pravidelně postupujeme vládním činitelům, krizovému štábu MPO i týmu epidemiologů.
• Na závěr zařazuji čerstvou informaci, která souvisí s dnešní mimořádnou schůzí vlády. Dle dostupných informací ministr zdravotnictví Vojtěch požadoval zařadit návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v roce 2020 a o změně některých souvisejících zákonů. V podstatě jde o alternativní přístup k problému, jehož řešení bylo navrhováno v podobě novely zákona o ochraně veřejného zdraví, jejíž projednávání bylo na pondělní schůzi vlády přerušeno. Návrh novely vyvolal řadu diskusí ohledně exkluzivních kompetencí jednoho ministra a o neprovázanosti s ústavním zákonem o bezpečnosti ČR. Průběžným výsledkem je návrh speciálního zákona, kde nařízení mimořádného opatření ministerstvem zdravotnictví musí nově předcházet souhlas vlády. Trochu nepřesvědčivé až zarážející je znění důvodové zprávy k návrhu, které nepředpokládá podstatnější dopady takových mimořádných opatření na podnikatelské prostředí, a není v něm ani naznačena jakákoliv souvislost s materiální újmou nebo škodou, které by mohla taková mimořádná opatření podnikatelům (i běžným občanům) způsobit. Nevydiskutovaná citlivost těchto otázek tak ukazuje odvrácenou tvář stavu legislativní nouze, kdy až překotně rychle vznikají návrhy zákonů, a to bez jakékoliv komunikace s odbornou i širší dotčenou veřejností.
• Shrnutí pro podnikatele důležitých mediálních zpráv ohledně koronaviru.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR