Střední školy navzdory úbytku nejsou zaplněny ani ze dvou třetin

9. 1. 2015

Tuzemské střední školy nejsou zaplněny ani ze dvou třetin, průměrná celorepubliková naplněnost jejich kapacity činila v uplynulém školním roce 62,4 procenta. Česká školní inspekce (ČŠI) proto ve výroční zprávě doporučuje další snižování kapacit středních škol. Poloprázdné lavice podle ní plně nevyužijí ani populačně silné ročníky, které jsou aktuálně na základních školách.

Tuzemské střední školy nejsou zaplněny ani ze dvou třetin, průměrná celorepubliková naplněnost jejich kapacity činila v uplynulém školním roce 62,4 procenta. Česká školní inspekce (ČŠI) proto ve výroční zprávě doporučuje další snižování kapacit středních škol. Poloprázdné lavice podle ní plně nevyužijí ani populačně silné ročníky, které jsou aktuálně na základních školách.

Počet středoškoláků soustavně klesá od školního roku 2005/2006, od té doby se propadl o 22,3 procenta. Za poslední dva roky sice ubylo 62 středních škol na 1331 ve školním roce 2013/2014 a počet tříd klesl o zhruba 1600 na 18.823, ale zaplnění kapacity se meziročně snížilo o 1,7 procentního bodu.

Nejhorší je situace v Ústeckém kraji, kde byly v uplynulém školním roce střední školy zaplněny z 58,6 procenta. Více než čtyřicet procent volných míst měly také školy ve Středočeském, Libereckém, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Relativně nejlepší je situace v Praze, kde jsou střední školy naplněny z 67,8 procenta.

Inspekce ve výroční zprávě připomíná, že kvůli velkému převisu nabídky většina škol v uplynulých letech přijímala žáky bez přijímacích zkoušek. Některé kraje z pozice zřizovatele doporučily středním školám, aby do maturitních oborů konaly přijímací zkoušky od komerčních subjektů. Ani ty však zpravidla neznamenaly síto. "Hranici úspěšnosti stanovovali ředitelé škol, takže většina škol přijala všechny žáky až do naplnění plánované kapacity bez ohledu na výsledek přijímací zkoušky," poznamenala inspekce.

Ministerstvo školství plánuje od roku 2016 plošně spustit kontroverzní povinné přijímací zkoušky na všechny maturitní obory. Měla by být přitom stanovena minimální hranice úspěšnosti, od čehož si ministerstvo slibuje, že se na obory zakončené maturitou nebudou dostávat žáci bez studijních předpokladů.

V souvislosti s jarními nejhoršími výsledky státní maturity od jejího zavedení v roce 2011 inspekce poukázala na to, že školy přijímají řadu vzdělávacích i organizačních opatření pro jejich zlepšení. "Jejich efektivita však naráží na studijní předpoklady některých žáků přijímaných do oborů vzdělání s maturitní zkouškou," poznamenala. Mnohé školy navíc po opakovaně nejvyšší neúspěšnosti v matematice nedoporučují svým žákům volbu tohoto předmětu. Od roku 2019 by přitom maturita z matematiky měla být povinná.

Obdobně jako ministerstvo považuje ČŠI za nutné přijetí opatření pro zvýšení kvality žáků přijímaných na maturitní obory. "Mnohaleté studium žáků, které není završeno dosažením očekávaného stupně vzdělání, je značně neefektivní," zopakovala postoj, který už dříve vyjádřil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Navíc podle inspekce ekonomickou zátěž znamenají také žáci, kteří propadají nebo v průběhu střední školy mění obor vzdělání, což bývá spojeno s nástupem do nižšího ročníku.

Naplněnost středních škol podle krajů (bez škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami):
 

Zdroj: Verlag Dashöfer 6.1.2015