9. 10. 2013
Revoluční změny v dědickém právu Od 1. 1. 2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník (NOZ), který přinese mj. revoluční změny v oblasti dědického práva. NOZ obecně navrací k životu mnoho tradičních norem dědického práva a přináší řadu možností, které zákon dříve nedovoloval...
Od 1. 1. 2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník (NOZ), který přinese mj. revoluční změny v oblasti dědického práva. NOZ obecně navrací k životu mnoho tradičních norem dědického práva a přináší řadu možností, které zákon dříve nedovoloval. Nová je třeba možnost určení náhradního dědice, zavedení dědické smlouvy a institut odkazu. Sepsat závěť dle nových pravidel lze navíc už nyní.
NOZ zachovává stávající základní právní konstrukci. Dědické právo je právo na pozůstalost a vzniká smrtí zůstavitele, tedy toho, jehož majetek a závazky přejdou na dědice. Pozůstalost tvoří veškeré jmění zůstavitele v okamžiku smrti, které je způsobilé přejít na jeho právní nástupce. Dědictvím se rozumí ta část pozůstalosti, která skutečně přejde na zůstavitelovy dědice. Zůstavitelem může být pouze fyzická osoba (člověk), jejíž majetek má být v okamžiku její smrti předmětem dědického řízení. Oproti tomu dědicem může být jak osoba fyzická, tak i právnická (např. společnost, nadace apod.), ta však pouze v případě, že vznikne nejpozději do jednoho roku od smrti zůstavitele. Nově může být dědicem i stát.
Zásadní změnou v koncepci nového občanského zákoníku je posílení svobody člověka, který rozhoduje o tom, co se stane s jeho majetkem po smrti. Lidem, kteří chtějí pořídit závěť, se tak otevírají nové možnosti, jak svůj majetek rozdělit - konkrétní příklady viz příloha.