9. 2. 2015
1. Pracovnělékařské prohlídky kuchařů 2. Prohlídky u prací zařazených do rizikové kategorie (hluk a vibrace)
Pracovnělékařské prohlídky kuchařů
Zdroj: JUDr. Eva Dandová, BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)
Dotaz:
Máme závodní jídelnu, 12 kuchařek/kuchařů. Máme lékaře na pracovně-lékařskou péči. Jak často musí kuchaři navštívit lékaře na preventivní prohlídku? Je to nějak podmíněno také věkem? Mohou mít potvrzení od svého praktického lékaře?
Odpověď:
Dobrý den, k Vašemu dotazu uvádím tolik. Obecně nelze, tak říkajíc „od stolu“ určit, jak často mají Vaši kuchaři chodit na lékařské preventivní prohlídky. Periodicita lékařských preventivních prohlídek se odvíjí od kategorizace prací. Každý zaměstnavatel má podle § 103 ZP povinnost sdělit zaměstnancům do které kategorie byla jeho práce zařazena.
Tento postup vyplývá jednak ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a dále z vyhlášky č. 432/2003 Sb. kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Proto je třeba zaměstnance závodní jídelny nejprve zařadit do kategorie, a to nelze učinit bez konkrétních znalostí pracoviště. Z dotazu nevíme, zda jde o kuchyň vybavenou elektrickými spotřebiči či plynovými a ani nevíme s jakými riziky dotyční zaměstnanci přichází do styku (fyzická námaha, teplo apod.). Poté, když odborně způsobilá osoba v prevenci rizik rozhodne o kategorizaci prací, tak z vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) zaměstnavatel lehce zjistí, jak často má zaměstnance posílat na prohlídky. Pokud budou zaměstnanci zařazeni do druhé kategorie tak se prohlídka provádí jednou za 5 let, nebo jednou za 3 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. Je však třeba rozhodnout, jestli se jedná o pracoviště zařazená do kategorie druhé nebo do kategorie druhé R (rizikové), to by pak byl rozdíl. V žádném případě však dle mého názoru nelze kuchaře zařadit do první kategorie, aby pro ně platilo, že zaměstnavatel je nemusí vysílat na prohlídku ke svému poskytovateli pracovnělékařských služeb, ale že mohou prohlídku absolvovat u svého praktického lékaře. Rizikovost práce kuchaře nelze srovnávat s rizikovostí práce v administrativě v první kategorii.
Prohlídky u prací zařazených do rizikové kategorie (hluk a vibrace)
Zdroj: JUDr. Eva Dandová, BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)
Dotaz:
Naši zaměstnanci jsou zařazeni do rizikové práce v riziku vibrace a hluk. Od OVZ jsou stanovené odborné zdravotní prohlídky 1x ročně na vibrace přenášené na ruce a 1x za 2 roky audiometrické vyšetření. Máme jako zaměstnavatel povinnost zaslat vždy zaměstnance před každým odborným vyšetřením k našemu poskytovateli prac.-lék. služeb na preventivní prohlídku? Kdo má vystavit žádost k provedení odborného vyšetření?
Odpověď:
Některé právní předpisy, týkající se určitých skupin zaměstnanců, stanovují zejména specifické požadavky na provádění lékařských prohlídek těchto osob nebo stanovují obsah těchto prohlídek, popř. vylučují zdravotní způsobilost k práci při určitých nemocech. Protože platí pravidlo, že zvláštní právní úprava má přednost před obecnou úpravou, znamená to, že v rozsahu těchto zvláštních právních předpisů se neuplatní obecná právní úprava o pracovnělékařských prohlídkách obsažená v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Takovými zvláštními předpisy jsou např. zákoník práce (pokud se týká prohlídek při práci v noci a prohlídek mladistvých), dále zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) a některé další.
Ochrana zdraví před rizikovými faktory hluku a vibrací má však základ v právní úpravě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých související zákonů a v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a tyto dva předpisy neobsahují žádnou speciální úpravu týkající se pracovnělékařských prohlídek. Proto by orgány ochrany veřejného zdraví neměly již do budoucna vydávat rozhodnutí o intervalech prohlídek a o obsahu vyšetření v rámci těchto prohlídek u těchto dvou rizikových faktorů. Právní úprava pracovnělékařských prohlídek u těchto dvou rizikových faktorů je podrobně rozvedena v části I. přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. zde jsou uvedeny všechny rizikové faktory – chemické faktory, fyzikální faktory (včetně ionizujícího záření, tepelné a chladové zátěže, hluku, vibrací a dalších), faktory fyzické zátěže, faktory psychsenzorické zátěže (zraková a psychická zátěž), škodliviny působící profesionální onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, fyzikální (např. prachy a svařování elektrickým obloukem), chemické nebo biologické faktory, které způsobují kožní nemoci, a biologické faktory.
Nejasnosti může činit, že jednotlivé skupiny rizikových faktorů a dílčí faktory jsou členěny jinak, než je tomu pro účely kategorizace podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. U jednotlivých dílčích faktorů v rámci uvedených skupin faktorů je vždy uvedeno, jaké nemoci vylučují zdravotní způsobilost k práci a u kterých nemocí je nutné vyžádat odborné vyšetření, dále jaký je obsah jednotlivých druhů pracovnělékařských prohlídek z hlediska odborných vyšetření, eventuálně zda jsou nezbytné následné prohlídky. Prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb. v § 6 odst. 3 stanoví, že zdravotní způsobilost posuzované osoby při pracovnělékařských prohlídkách se posuzuje vždy ke vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána. Proto se budete muset do budoucna řídit touto vyhláškou a její právní úpravou.
Doposud však, pokud máte ještě platné rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, proto doporučuji s ním zacházet jako v případě prohlídek pro práci v noci. Musíte odlišovat periodickou prohlídku podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. od prohlídky, kterou nařídil orgán ochrany veřejného zdraví a tuto považovat za mimořádnou prohlídku. Jestliže tedy např. Vaši zaměstnanci vykonávají práci zařazenou v kategorii druhé, je jejich periodická prohlídka jednou za 5 let. Vzhledem k tomu, že jde navíc o zaměstnance, kterým určil orgán ochrany veřejného zdraví mimořádné prohlídky, spojí Váš zaměstnavatel periodickou prohlídku i s onou mimořádnou prohlídkou a čtyřikrát mezi takovými periodickými prohlídkami zaměstnankyni vyšle jen na mimořádnou prohlídku.
Jen pro úplnost upozorňuji, že nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo oproti právní úpravě obsažené v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., podstatně změněno a je mírnější. V praxi to znamená, že tatáž práce zařazená do kategorie třetí odpovídá kategorii druhé (původní limit 123 dB, nový limit 128 dB) a práce zařazená do kategorie čtvrté odpovídá kategorii třetí.
Použité předpisy
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací