Na jednání hospodářského výboru sněmovny hájili reprezentanti Komory zájmy českých podnikatelů

10.6.2020, TZ HK ČR_Reprezentanti Hospodářské komory se zapojili do dnešního jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, kde prosazovali požadavky podnikatelů ke čtyřem důležitým normám.

Vládní návrh zákona o odpadech

Odpadový balíček jako takový Hospodářská komora vítá a vnímá ho jako cenný kompromis mezi podnikateli a sociálními partnery. Dlouhodobě prosazovala, aby byl současný zákon rozdělen na zákony dva: tedy zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Většina komunálních odpadů je v ČR stále skládkována, což není v souladu s hierarchií nakládání s odpady (hierarchie = předcházení vzniku – opětovné využití – recyklace – využívání – odstraňování), ani v souladu s požadavky kladenými na členské státy EU v souvislosti s přechodem k oběhovému hospodářství. „Nový zákon o odpadech musí být předpisem, jehož prostřednictvím se sníží plýtvání cennými druhotnými surovinami, posílí se materiálová nezávislost, budou zajištěny kvalitní veřejné služby a ve finále pomůže ke splnění cílů oběhového hospodářství,“ uvádí předseda Sekce životního prostředí a člen představenstva Hospodářské komory Jan Mraček.

Rozvoj nových oborů zpracování odpadu je podle Hospodářské komory mj. jednou z cest, jak reagovat na ekonomickou recesi způsobenou ustupující pandemií a současně je příležitostí rozvinout nová podnikatelská odvětví v tuzemské ekonomice.

Vládní návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů

Zákon o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení je pro Hospodářskou komoru ČR důležitý především tím, že se dotýká většiny podnikatelů, protože při provozování svých podnikatelských aktivit plynová, tlaková, zdvihací, ale hlavně elektrická vyhrazená zařízení používají téměř každodenně. Navíc dosavadní právní úprava, kterou je podnikatel povinen v dnešní době dodržovat, je ze 60. až 70. let minulého století. Nový zákon by tak vyhrazená technická zařízení a povinnosti jejich provozovatelů měl posunout do 21. století.

Autorizovaná živnostenská společenství byla nicméně na krátkou dobu při vyřizování připomínek k tomuto zákonu opomenuta z legislativního procesu. Proto dnes existuje návrh zákona, který prošel prvním čtením poslanecké sněmovny, ale legislativní úpravy v připomínkových řízeních i korekce Legislativní rady vlády rozhodně zákonu nepomohly.

„Největší nebezpečí v současné době hrozí v oblasti odborné způsobilosti v elektrotechnice, která patří do působnosti tohoto zákona také. Zde by došlo ke zpřísnění pravidel, a pro některé průmyslové obory by to mohlo znamenat ze dne na den nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Pro činnosti, pro které doposud stačilo proškolení, by nově byla stanovena podmínka odborného elektrotechnického vzdělání, což by rázem znamenalo poptávku po více jak 250 tisících vystudovaných elektrotechnicích, kteří na trhu práce nejsou, což by byl obrovský problém jak pro oblast průmyslu, tak i služeb,“ upozorňuje Radek Roušar, prezident Elektrotechnického svazu českého a člen představenstva Hospodářské komory.

Vzhledem k tomu, že minimálně tato část zákona je velmi problematická a byla finálně upravena bez zástupců Komory, iniciovali její zástupci na Hospodářském výboru potřebný pozměňovací návrh, který vrátí předlohu do akceptovatelné podoby.

Hospodářská komora zároveň průběžně jedná s poslanci všech stran, aby nezasahovali do ryze odborného zákona svou tvůrčí činností. Vzhledem ke složitosti zákona a související evropské legislativě se poslanecké návrhy mnohdy obracejí oproti původnímu dobrému záměru.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Navrhovaná novela obsahuje podle Hospodářské komory nesporně potřebné dílčí úpravy, například usnadnění výstavby elektronické infrastruktury.

I přes tuto v pořadí již desátou novelizaci však nedochází k úpravě, která by byla schopna efektivně odstraňovat zaostávání české strategické infrastruktury oproti sousedním zemím. „Pro předpokládanou výstavbu vysokorychlostních tratí to zcela určitě nebude stačit. Je nutné, aby po náležitém projednání a nalezení prokazatelně optimální varianty bylo rozhodnutí o strategickém významu projektu svěřeno Parlamentu ČR, jak to bývá obvyklé v jiných zemích. Tuto normu zároveň vidím jako klíčovou při restartu tuzemské ekonomiky po koronakrizi,“ sdělila viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novelu horního zákona je nezbytné přijmout v podobě, která zaručí těžařům podnikatelskou stabilitu. Důležitým bodem novely horního zákona je i stanovení reálných termínů pro tvorbu a převod rezerv na sanace a rekultivace těžebních provozů po ukončení těžby. Je nezbytné zohlednit všechny souvislosti a na základě toho nastavit termíny pro převod finančních prostředků z nevázaných účtů na účty vázané. Zvolením nereálného termínu by mohlo být významně zatíženo cashflow těžebních firem, což je může významně ekonomicky ohrozit.

„Těžební firmy, a na ně navázaný zpracovatelský průmysl, musí mít možnost plánovat investice a stabilizovat zaměstnanost bez obav, že se každý rok či dokonce ještě častěji může měnit související legislativa a výše úhrad. Předvídatelnost podnikatelského prostředí je pro konkurenceschopnost českého těžařství naprosto klíčová,“ sdělil Filip Dvořák, člen představenstva Hospodářské komory a předseda Sekce hospodářské politiky, který se jednání Hospodářského výboru účastnil.