Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Kontroly v oblasti bezpečnostních a pátracích služeb a výsledky činnosti SÚIP za 2. Q 2013

14. 8. 2013

Kontroly v oblasti bezpečnostních a pátracích služeb a výsledky činnosti Státního úřadu inspekce práce za 2. čtvrtletí 2013 Obecně známým problémem v oboru bezpečnostních a pátracích služeb je skutečnost, že firmy vyplácí zaměstnancům za vykonávanou práci mzdu na nejnižší možné úrovni, a tudíž i sami zaměstnanci vyžadují odpracování většího počtu hodin, než limitně stanovuje zákon....

Obecně známým problémem v oboru bezpečnostních a pátracích služeb je skutečnost, že firmy vyplácí zaměstnancům za vykonávanou práci mzdu na nejnižší možné úrovni, a tudíž i sami zaměstnanci vyžadují odpracování většího počtu hodin, než limitně stanovuje zákon. Zjištění inspektorů inspekce práce v rámci celorepublikové mimo řádné kontrolní akce zaměřené na kontrolu zaměstnavatelů podnikajících v této oblasti, která probíhala ve 2. čtvrtletí tohoto roku, tento předpoklad jen potvrdila.
Skutečnosti, že zaměstnanci buď pracují více hodin, než je stanovená pracovní doba a limitovaný počet hodin práce přesčas, nebo pracují bez nepřetržitého odpočinku v týdnu a mezi směnami, nebo pracují ve směnách delších než 12 hodin, nebo o sobotách a nedělích bez příplatků, se pak zaměstnavatelé snaží zastírat různými způsoby obcházení zákona. Často se inspektoři setkali se situací, kdy zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy např. jako strážný a zároveň má se stejným zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce, v níž je sjednán jiný druh práce, např. úklid. Uvedený druh práce však často slouží jen jako zástěrka, třeba v případě, kdy zaměstnanec vykazoval 8 hodin denně několikrát v týdnu na úklidové práce, které zahrnovaly úklid jeho vlastní kanceláře o výměře 9 m2.
U zaměstnavatelů podnikajících v bezpečnostních a pátracích službách inspektoři šetřili také řadu podnětů ke kontrole, v nichž si podatelé z řad zaměstnanců stěžovali na přetěžování ze strany svých zaměstnavatelů, na to, že jsou stále v práci, nemají žádný soukromý život a ani pořádně neví, pro koho pracují. Inspektoři zjistili, že jejich pracovní přetěžování je důsledkem stavu, kdy tito zaměstnanci mají kromě plnohodnotného pracovně právního vztahu uzavřeny ještě i tři až čtyři dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. K podpisu takových dohod však zaměstnanci přistoupili zcela dobrovolně, nezřídka motivováni důvody finančními (nutnost splácet půjčky, úvěry apod.).
V průběhu kontrol se inspektoři také setkali se skutečností, že zaměstnanci neměli splněnou odbornou způsobilost k výkonu činnosti ostrahy majetku a osob, nebo s paradoxní situací, kdy jim zaměstnavatel odmítal předložit pracovně právní dokumentaci svých zaměstnanců se zdůvodněním, že všichni jeho zaměstnanci jsou „hrozně tajní“ a pokud takto „odhalí“ své spolupracovníky, již je dál zaměstnat nemůže.
Jeden z hlavních úkolů kontrolní činnosti orgánů inspekce práce představuje také úkol provádět kontroly na základě podnětů, které pracovištím inspekce práce občané podávají na potenciální porušování pracovně právních předpisů zaměstnavateli. V průběhu 2. čtvrtletí letošního roku zapsal Státní úřad inspekce práce do evidence 2 582 podnětů ke kontrole , z nichž 1 831 směřovalo na potenciální porušování předpis ů upravujících oblast pracovních vztahů a podmínek, 516 podnětů se vztahovalo k oblasti kontroly na základě zákona o zaměstnanosti a 235 podnětů se týkalo porušování předpisů upravujících oblast bezpečnosti práce.
Podněty, které občané podali během 2. čtvrtletí s cílem poukázat na případná porušení předpisů ze strany zaměstnavatelů, nejčastěji směřovaly na úsek odměňování zaměstnanců (980 podnětů). Co do četnosti pak následují podněty občanů, kteří se snaží poukázat na domnělou nesrovnalost v oblasti uzavření pracovního poměru či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (767 podnětů). Další příčky pomyslného žebříčku v počtu podaných podnětů ke kontrole pak obsadil úsek nelegální práce občanů ČR (421 podnětů), úsek náhrad (tj. náhrad mzdy nebo platu nebo výdajů spojených s výkonem práce, 387 podnětů) a úsek pracovní doby (284 podnětů).
Není-li si zaměstnanec jist, zda není zaměstnavatelem na svých právech krácen, může se také obrátit na orgány inspekce práce v rámci bezplatného základního poradenství v intencích zákona o inspekci práce.
Zájem veřejnosti o toto poradenství je stále velice silný, jak dokládají i evidované počty. Zatímco v 1. čtvrtletí 2013 se na pracoviště oblastních inspektorátů práce obrátilo 18 599 zájemců o poradenství, ve 2. čtvrtletí letošního roku této služby využilo 19 107 zájemců.
V průběhu 2. čtvrtletí 2013 zaevidoval Státní úřad inspekce práce celkem 17 647 kontrol u zaměstnavatelů. V návaznosti na provedené kontroly bylo do evidence zapsáno celkem 1 183 pokut v celkové výši 114.581.000,- Kč.
Největší objem pokut – 77.788.000,- Kč – spadá na úsek kontrol na základě zákona o zaměstnanosti (součástí je kontrola nelegálního zaměstnávání). K úseku kontroly pracovních vztahů a podmínek se váží pokuty o objemu 26.766.000,- Kč a úsek bezpečnosti práce pak vykazuje pokuty ve výši 10.027.000,- Kč.
Důslednému zájmu orgánů inspekce práce se těší také úsilí vést zaměstnavatele i zaměstnance ke snižování pracovní úrazovosti cestou dodržování právních předpisů týkajících se bezpečnosti práce. Statistika pracovní úrazovosti za 2. čtvrtletí letošního roku obsahuje celkem 10 031 pracovních úrazů, z toho 220 evidovaných pracovních úrazů se týká cizích státních příslušníků. Jedenadvacet zraněných zaměstnanců, z toho dva cizinci, svým zraněním podlehlo a 325 zraněných zaměstnanců (z toho 21 cizinců) bylo hospitalizováno déle než 5 dnů.
Pracovní úrazovost v jednotlivých krajích ČR ve 2. čtvrtletí 2013 dokumentuje tabulka vpravo. Co se nejčastějších zdrojů pracovních úrazů týče, jako obvykle, tak i ve 2. čtvrtletí roku tomuto přehledu vévodí materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky a prach (2 108 pracovních úrazů). Vnější i vnitřní povrchy, podlahy, zemědělská půda, sportoviště a kluzké podlahy představovaly zdroj celkem 1 241 pracovních úrazů.
A jako třetí nejčastější zdroj pracovních úrazů uzavírá tento žebříček kategorie budovy, pevné, mobilní, dočasné i trvalé stavební konstrukce v úrovni země (676 pracovních úrazů).
Prevenci v bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení z hlediska jejich budoucího provozu zajišťují orgány inspekce práce také svou činností spojenou s posuzováním projektových dokumentací staveb a účastí na kolaudačních řízeních. Ve 2. čtvrtletí letošního roku oblastní inspektoráty práce posoudily celkem 429 projektových dokumentací staveb.
Středočeský kraj 1 103
Jihomoravský kraj 1 044
Hlavní město Praha 925
Moravskoslezský kraj 894
Plzeňský kraj 857
Jihočeský kraj 806
Ústecký kraj 704
Vysočina 631
Zlínský kraj 594
Královéhradecký kraj 572
Olomoucký kraj 557
Pardubický kraj 544
Liberecký kraj 419
Karlovarský kraj 272
Zahraničí 109