Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Elektronická podání finančním úřadům - změny, rizika, sankce

21. 1. 2016

Snaha rozšířit elektronizaci státní správy se od 1. ledna 2016, stejně jako čerstvá účinnost zákonné úpravy elektronického hlášení daně z přidané hodnoty, promítá do četných změn vztahujících se k povinnostem plátců.

Předně je třeba důrazně připomenout zrušení výjimky, kterou měly do konce roku 2015 fyzické osoby, plátci daně z přidané hodnoty, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřesáhl 6 000 000 korun. Jestliže si takto zvýhodnění plátci užívali dobrodiní zákonné výjimky a v uplynulém roce daňová přiznání elektronicky nepodávali, musí vzít ve vlastním zájmu na vědomí, že od 1. ledna 2016 výjimka neplatí a přiznání k DPH za prosinec nebo za IV. čtvrtletí 2015 jsou povinni podat v elektronické podobě. 
 Pokud dosud nemají datovou schránku ani zaručený elektronický podpis (a možná ani nikdy mít nebudou), mohou daňové přiznání podat prostřednictvím elektronického portálu daňové správy (EPO) bez zaručeného elektronického podpisu. K zajištění platnosti takto učiněného podání musí ovšem do pěti dnů vytisknout a správci daně doručit tzv. e-tiskopis stvrzující přijetí elektronického podání. 
 I nově zaváděné kontrolní hlášení daně z přidané hodnoty musí všichni plátci DPH bez výjimky podávat elektronicky. Všechny právnické osoby budou bez ohledu na měsíční či čtvrtletní zdaňovací období kontrolní hlášení podávat každý měsíc, pouze fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím budou kontrolní hlášení sestavovat a podávat čtvrtletně.
 U menších společností se čtvrtletním zdaňovacím období se mohou v souvislosti s měsíční lhůtou zpracování kontrolního hlášení vyskytnout problémy se zachycením všech plnění na vstupu i na výstupu. Vzhledem k tomu, že zákon umožňuje uplatňovat nárok na odpočet daně po dobu tří let od jeho vzniku, je možné v měsíčních kontrolních hlášeních uvádět doklady vztahující se pouze k výstupům, uskutečněným plněním, a při zpracování čtvrtletního přiznání k DPH zahrnout do kontrolního hlášení i doklady o přijatých plněních, vstupech. 
 Na rozdíl od přiznání k dani z přidané hodnoty, kde správci daně tolerují případné nedodržení zákonné lhůty pro podání v délce 5 pracovních dnů, pro kontrolní hlášení zákon toleranci neumožňuje a nekompromisně stanoví lhůtu jeho podání do 25. dne po uplynutí měsíce či čtvrtletí bez možnosti prodloužení. Pozdní podání kontrolního hlášení bude sankcionováno pokutou ve výši 1 000 korun, pokud bude podáno až na základě výzvy správce daně, pokuta bude činit 10 000 korun. 

       Ing. Vladimír Opatrný
       daňový poradce