Místní příslušnost ke správě daní nelze libovolně měnit

Místní příslušnost správce daně se u fyzické osoby řídí místem jejího pobytu, u právnické osoby jejím sídlem. Je-li předmětem daně nemovitost, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází.

Správce daně musí v daňovém řízení postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a úkony při správě daní byly prováděny bez zbytečných průtahů. Tyto povinnosti zohledňuje i při posuzování žádostí daňových poplatníků o změnu místní příslušnosti. V praxi totiž často dochází k situacím, kdy poplatníci, kteří nejsou spokojeni s postupem konkrétního finančního úřadu při vyřizování svých záležitostí, požádají nadřízeného správce daně o změnu místní příslušnosti a její delegování na jiného věcně příslušného správce daně. Spory o stanovení místní příslušnosti se pak vyskytují zejména u společností s ručením omezeným a dalších právnických osob s členitou organizační strukturou, které na různých místech vykonávají správní, výrobní a obchodní činnosti.

Nejvyšší správní soud v této věci ve svém rozsudku č. 4 AFS 57/2017-43 z 12. 5. 2017 uvádí, že hledisko hospodárnosti v daňovém řízení splňuje správa daní vykonávaná správcem daně umístěným co nejblíže místu výkonu majoritní části ekonomické činnosti poplatníka. Místem realizace podnikatelských aktivit přitom primárně není místo, odkud dochází k obchodnímu vedení společnosti, nýbrž místo, kde dochází k reálnému každodennímu chodu daňové subjektu s ohledem na oblast jeho činnosti.

Ing. Vladimír Opatrný, daňový poradce